Článek
Snímek Wrestler se stal obrovským comebackem Mickeyho Rourka, který se na svou roli zápasníka jistě musel namáhavě připravovat – jak obtížné bylo ho pro tenhle film získat?
Vůbec to nebylo těžké – Mickey tou dobou už půl roku velmi intenzivně trénoval kvůli nějakému jinému filmu, takže měl docela dobrou figuru. Absolvoval vysokokalorickou, proteinovou a vlákninovou dietu, svalová hmota mu kvapem přibývala. Každé dopoledne trávil několik hodin v posilovně, odpoledne trénoval čtyři hodiny wrestling a večer znovu do posilovny – vzhledem k jeho věku klobouk dolů! Bral zkrátka přípravu na roli Randyho Robinsona vážně – měl toho Oscara dostat.
Nepřekvapil vás tak velký evropský úspěch filmu, jehož téma je ryze americké?
Takovouhle reakci jsme vůbec nečekali! Nikdy by nás nenapadlo, že Evropě nasadíme dvojitýho nelsona! Naopak jsme se dost báli, jak bude Wrestler v Evropě přijat – vždyť kdo tady co ví o wrestlingu?! A ještě ke všemu se část filmu odehrává ve striptýzových barech a je podmalována americkou rockovou hudbou osmdesátých let – vražedná kombinace! Měli jsme dokonce takový strach z neúspěchu, že jsme ten film chtěli z Benátek stáhnout. Díky bohu, že jsme to nakonec neudělali!
V čem tedy tkví úspěch Wrestlera?
Hodně lidí tenhle film nevnímá jen jako příběh o wrestlerovi, má pro ně mnohem obecnější platnost; je to příběh o člověku, nikoliv o zápasníkovi. Je to snímek, který se může týkat kteréhokoliv sportovce nebo umělce, pro nějž je tělo prostředkem živobytí; všichni tihle lidé vědí, že to jednoho dne skončí, nástroj jejich obživy se opotřebuje. Je to smutné…
Jaké byly reakce profesionálních wrestlerů?
Ten film se jim strašně líbil. Opravdu! Na DVD je jako bonus zachycena debata profesionálních wrestlerů o tomhle filmu – oceňovali hlavně jeho autenticitu.
S Darrenem Aronofským jste nespolupracoval jen na filmu Wrestler, ale produkoval jste většinu jeho snímků – co vás svedlo dohromady?
Známe se strašně dlouho, ale prvně jsme spolupracovali na filmu Pí – mimochodem oba jsme ho dělali zadarmo. Producentem byl Eric Watson, já mu jen asistoval a hodně se od něj učil. S Darrenem jsme si při práci tak rozumněli, že jsem následně produkoval i jeho filmy Requiem za sen a Wrestler; nedělal jsem s ním jen na filmu Fontána, který produkoval Eric – měli jsme už rozpracovaného Wrestlera a já se na něj chtěl soustředit.
Darren je skvělý člověk – chytrý a zároveň rozhodný; vždycky ví, co chce. Chápe ale, že filmařina je týmová práce – a jen blázen by si myslel, že jeho nápad je vždycky lepší než nápad kohokoliv ze štábu. Darren lidem naslouchá, inspiruje se jimi – hodně nápadů shodí ze stolu, ale některé přijme. Obyčejně si spolupracovníky vybíráte proto, že si jich vážíte jako špičkových profesionálů – proč byste si potom neměl vážit taky jejich názorů? To by udělal jen idiot. A to Darren rozhodně není!