Hlavní obsah

Zneužívání dávek je fake news. Sloupek Apoleny Rychlíkové

Právo, Apolena Rychlíková, SALON

Jedno ze stěžejních témat české politiky je už více než deset let údajné zneužívání sociálních dávek. Co na tom, že to z makroekonomického hlediska nedává smysl.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Apolena Rychlíková (1989) je dokumentaristka, publicistka a držitelka letošní Novinářské křepelky.

Článek

Na „dávky“, jak se zjednodušeně říká, sice ministerstvo práce a sociálních věcí vydává poměrně velkou částku. 77 procent z ní – více než 535 miliard – ovšem zabírají důchody, které se jednoduše vyplácet musí. Podobně jako rodičovská a další příspěvky na péči nebo nemocenská.

Tyto dávky však samozřejmě politici a část médií, která se narativem „zneužívání“ nechala ovlivnit, nemyslí. Když mluví o lidech, kteří kdysi v nultých letech dostali nálepku „nepřizpůsobiví“, poukazují na částky vyplácené těm nejchudším: pomoc v hmotné nouzi (ta přitom tvoří výdaj necelých šest miliard ročně), podporu v nezaměstnanosti (patnáct a půl miliardy) i příspěvek a doplatek na bydlení (dohromady něco přes devět miliard).

Šetření zveřejněná v poslední Zprávě o vyloučení z bydlení nicméně ukázala, že zrovna příspěvek na bydlení čerpá v Česku pouze malá část těch, kteří by na tuto státní pomoc jinak měli nárok. O zneužívání tedy nemůže být řeč.

Dávky na bydlení dnes tvoří jednu z posledních instancí státní politiky v této oblasti. Stát se jinak na zajišťování jednoho ze základních pilířů důstojného života – tedy existence domova – úplně vykašlal. Místo toho de facto pronajímatelům a zaměstnavatelům subvencuje vysoké nájmy a nízké mzdy: což je absurdní, a dobrá strategie sociálního bydlení by byla určitě efektivnější.

Sloupek Apoleny Rychlíkové: Když zmizí stát

SALON

I tak ale tento příspěvek pobírá pouhá třetina lidí, kteří by ho pobírat mohli. Přičemž ceny za bydlení ve městech stále raketově rostou, a tudíž rychle přibývá i těch, kteří mají na pomoc nárok. V případě seniorů a seniorek, kteří jsou dnes, zvlášť pokud jim zemře partner, krizí bydlení zasaženi velmi tvrdě, pobírá příspěvek jen každý pátý, který by ho pobírat mohl.

Proč si o tuto dávku lidé neříkají? Vedle nedostatečné informovanosti zde velkou roli hraje právě i stigmatizace, která se k dávkám váže a kterou – coby účinný nástroj na polarizaci společnosti a konstruování vnitřních nepřátel – vytvořili politici a spolu s nimi i část médií. Dodnes tento narativ funguje, ačkoli je vylhaný a slouží jen k posilování nenávistných tendencí vůči chudým a potřebným.

Související články

Sloupek Apoleny Rychlíkové: Když zmizí stát

„Já bych byl vlastně rád, kdyby se aspoň v období pandemie ten stát choval, jak má,“ povzdechl si kamarád u ohně chvíli poté, co jsme mluvili o absolutně...

Výběr článků

Načítám