Článek
Martin Sichinger
Martin Sichinger Meyrovo sklo
65. pole
Dovedli byste si představit, že by například ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo pro místní rozvoj nakoupily ve větším počtu knihu českého autora a využily ji pro propagaci nějakého tradičního výrobku či jeho výroby? Takhle osvícení naši politici a úředníci ještě nejsou. I když v případě nového románu Martina Sichingera by ten první krok udělat mohli. Příběh o zmizení a hledání vzácných sklenic je současně historií šumavského sklářství, jeho slávy a úpadku. Současně je i „pozitivním“ příspěvkem k dějinám česko-německých vztahů. A tím, že končí happyendem (samozřejmě jde o lásku ke sklářskému řemeslu), co víc si přát. Nemluvě o jeho další lince, kterou napovídá podtitul: Kam před Rudou armádou schováte svůj poklad?
Pavel Šrut
Pavel Šrut Červotočivé světlo / Worm-Eaten Light
Pavel Šrut Červotočivé světlo / Worm-Eaten Light Přeložila Deborah Helen Garfinkleová.
Pulchra
Básnická sbírka Pavla Šruta z roku 1969 byla reakcí na srpnové události 1968 v Československu i na následující podzim. Její osud byl proto celkem jasný, z české literatury na dlouhá léta zmizela. Pilňak. Ženské oplzle / pozpěvují při vytínání / zelných hlávek. Bosý / jde, Boris, obrýlený Rus. Americká spisovatelka, básnířka a překladatelka Deborah Helen Garfinkleová žila po roce 1990 nějaký čas u nás, znala Šruta jako básníka „nonsensové poezie a rouhavého černého humoru“, ale verše z Červotočivého světla jí přišly úplně jiné, autor tu podle ní „zpívá variace v působivém žalozpěvu za svou pokořenou vlast a ztrátu svobody“. Rozhodla se proto sbírku přeložit a ta teď vychází ve dvojjazyčném vydání.
Irena Eliášová, Jana Hejkrlíková, Iveta Kokyová, Eva Danišová
Irena Eliášová, Jana Hejkrlíková, Iveta Kokyová, Eva Danišová Slunce zapadá už ráno
Knihovna Václava Havla
Sbírka próz čtyř současných romských autorek je v měřítku romské literatury novátorským počinem. „Především v ní promlouvají pouze Romky, které jsou vůči své komunitě výrazně kritičtější než jejich protějšky a reflektují pro muže neobvyklá témata, jako je mateřství, partnerství a erotika, byť stále pojímaná prudérně a žánrově. Leitmotivem většiny textů je nerovnoprávné postavení žen v patriarchální romské společnosti,“ vysvětluje spolueditorka Karolína Ryvolová. Jednotlivé prózy jsou navíc zasazené do různých období od padesátých let po současnost, takže nabízejí i unikátní historickou perspektivu. Texty Ireny Eliášové a Ivety Kokyové jsou ve sbírce otištěny také v romské verzi.
Moji milí. Sbírka romské narativní prózy
KHER
Do této sbírky přispělo dvanáct autorů: Emil Cina, Eva Danišová, Věra Duždová, Irena Eliášová, Irena Ferková, Andrej Giňa, Jana Hejkrlíková, Iveta Kokyová, Iveta Kováčová, Erika Olahová, Michal Šamko, Markéta Šestáková. Jak se můžeme dočíst v úvodu, první generace romských autorů vycházela z ústních pohádek a vyprávění, tedy jediné romské tradice, na niž mohli navázat, a byla prostoupená buditelským étosem v reakci na asimilační politiku československého státu. Dnešní autoři už tuto motivaci nemají a věnují se tématům ryze osobním, přesto se však i oni vztahují k romské minulosti a tradici. „Zařazené prózy jsou charakteristické dvěma rovinami – jedná se buď o vzpomínky na předky, kterým tak autoři vzdávají hold, nebo krátké příběhy, humorné či dramatické, ze současnosti či nedávné minulosti.“
Kalmanach 2014/2015
Kruh autorů Liberecka
Kruh autorů Liberecka se i letos připomíná Kalmanachem, svým každoročně vydávaným sborníkem, a představuje svět „Euroregionu Nisa“ v jeho multikulturní pestrosti. Vedle tvorby místních autorů – z nichž zmiňme alespoň držitele Státní ceny za literaturu Pavla Brycze, populárního autora historických kriminálek Vlastimila Vondrušku nebo romskou spisovatelku Irenu Eliášovou, jejíž texty zde vycházejí v češtině i romštině – najdeme v Kalmanachu i obsáhlé materiály věnované regionální, a zvláště česko-německé historii: ukázky z tvorby německých předválečných autorů Českolipska, svědectví o bojích v libereckých ulicích v srpnu 1969 či vzpomínku na revoluční děje v NDR před pětadvaceti lety. Kalmanach jako vždycky dotvářejí ilustrace regionálních výtvarníků, z nichž vyvoláme jménem alespoň lužickosrbskou malířku a grafičku Hanku Krawcec.