Článek
Liou Čen-jün
Liou Čen-jün Kdopak se baví
Liou Čen-jün Kdopak se baví Přeložila Zuzana Li.
Odeon
Liou Čen-jün: Kdopak se baví
Z dobrého románu se o zemi někdy dozvíte mnohem víc než z učených spisů. V téhle próze se například píše: Když do křesel okresních tajemníků usedli soudruzi Li a Ču, svolali zástupce příslušných obcí a újezdů a složitě se klikatící hranici překreslili v rovnou přímku. Kdo přišel o půdu, dostal náhradu. Pár nespokojenců, kteří dělali největší problémy, zatkli a odsoudili. Na Svátky jara uspořádali vzájemné návštěvy rozhádaných vesnic, hosté přivezli darem pár vepřů a ovcí. No a do dvou let bylo po územních sporech. Podvody, úplatky a korupce jsou v románu Kdopak se baví od jednoho z doma nejčtenějších autorů přirozené jako dýchání, ale jako podobně samozřejmé je zde zachyceno i stranické mimosoudní vyšetřování šuang-kuej. Kdo má štěstí, jde před soud, po jiných se slehne zem.
(Vybral Zdenko Pavelka.)
---------------------------
Wu Xiaobo
Wu Xiaobo Turbulentní dekáda
Wu Xiaobo Turbulentní dekáda Přeložili Zdeněk Hrdlička a Sebastian Aguas.
Mladá fronta
Wu Xiaobo: Turbulentní dekáda
Na příkladech podnikatelů a firem ilustruje čínský publicista a ekonomický analytik historicky ojedinělou dynamiku čínského restartu. Wu není ani náznakem disident, lidskoprávní deficity si uvědomuje, ale na svou zemi je hrdý. Přesto mluvou své kultury neskrývá obavy: Právě teď se Čína, v pozici nové velké země, nachází v kritickém okamžiku svých dějin. Když se podíváme zpět, měli bychom být vděční a nadšení, přestože nás mnohé tíží. Budoucnost je skvělá. Nikdo však neví, kam nás zavede. A ještě například: Co se týká technologického pokroku, lze jen těžko předvídat, zda Čína v období, kdy „už o ničem nepochybuje a začíná rozumět světu“ a kdy stojí na pokraji velkých změn, dovolí, aby tyto nahodilé technologické proměny zapříčinily nějaké průlomové společenské efekty.
(Vybral Zdenko Pavelka.)
---------------------------
Sün-c', tradičně Sün Kchuang
Sün-c', tradičně Sün Kchuang Přeložil Lukáš Zádrapa.
Academia/FF UK
Sün-cʼ, tradičně Sün Kchuang
Konfuciovy Hovory jsou v češtině dostupné dlouho. Dvě knihy navazující, výklady, které mají pro konfucianismus stěžejní význam (podobně jako evangelia pro křesťanství), se však překladu dočkaly až v poslední době. První se jmenuje Chan-fej-c’ a ve dvou svazcích vyšla v letech 2011 a 2013. Její překladatel Lukáš Zádrapa teď doplnil svou práci o druhé klíčové dílo. Je to soubor naučení o konfuciánsky správném přístupu ke světu i osobnímu životu. Shrnout se dá do jednoduché pragmatické poučky: co člověku a státu prospívá, to je dobré. Týká se to i přírody, kterou není třeba obdivovat, ale využívat ve vlastní prospěch. V uspořádání společnosti má Sün-c’ jasno: Stát je nejužitečnější nástroj v podnebesí, vládce, to je nejvýhodnější postavení na světě. Ale pozor: musí to být dobrý vládce.
(Vybral Zdenko Pavelka.)
---------------------------
Álvar Núñez Cabeza de Vaca
Álvar Núñez Cabeza de Vaca Ztroskotání
Álvar Núñez Cabeza de Vaca Ztroskotání Příběh trosečníka z pobřeží Mexického zálivu (1527–1537)
Álvar Núñez Cabeza de Vaca Ztroskotání Příběh trosečníka z pobřeží Mexického zálivu (1527–1537) Přeložila Jaroslava Marešová.
Argo
Álvar Núñez Cabeza de Vaca: Ztroskotání
Hispanistka Jaroslava Marešová přeložila, obsáhlou úvodní studií a pečlivými vysvětlujícími poznámkami opatřila zprávu španělského conquistadora, jehož dobyvatelská výprava do Nového světa se změnila ve ztroskotání a několikaletý pobyt mezi indiány. Knihu můžeme číst jako historicko-etnografický dokument, ale i jako fascinující román o překračování hranic mezi světy. Když pochopili, jaká pohroma nás potkala a v jaké nouzi a bídě jsme se ocitli, sedli si mezi nás a bolestí a lítostí nad naším neštěstím se dali do žalostného pláče. (…) Pohled na soucit těchto tak prostých, hrubých a zvířatům podobných lidí s naším neštěstím umocňoval žal můj i ostatních mužů z družiny, takže jsme si vlastní bídu uvědomovali ještě palčivěji.
(Vybral Štěpán Kučera.)
---------------------------
Emmanuelle Pouydebat
Emmanuelle Pouydebat Atlas poetické zoologie
Emmanuelle Pouydebat Atlas poetické zoologie Přeložila Eva Ullrichová.
65. pole
Emmanuelle Pouydebat: Atlas poetické zoologie
Autorka vybírá šestatřicet živočichů pro jejich kromobyčejné vlastnosti („záhady evoluce“ či spíš evoluční zázraky) vyvinuté k získávání potravy, rozmnožování, regeneraci či maskování. Výčet „zázračných“ zvířat (od „nesmrtelné“ medúzy a nezničitelných želvušek přes „zahradní architekty“ ptáky lemčíky po šimpanze-léčitele) trochu zakrývá, že fascinující jevy jsou všude kolem, i u zvířat „obyčejných“. Knížka je to ovšem krásná nejen zpracováním (na němž mají zásluhu něžné malby Julie Terrazzoni), ale i úžasem nad pro nás nekonečnou mnohostí živé přírody, svými podněty, jak můžou zvířecí schopnosti obohatit současnou vědu, a také environmentálním apelem na ochranu nejen zmíněných živočichů. Do hesel atlasu občas problesknou citáty z krásné literatury, popkultury či lidových přísloví, snad jako připomenutí, že jsme všichni součástí jedné biosféry.
(Vybral Štěpán Kučera.)
