Článek
Máte nakladatelství v Červeném Kostelci. Jsou nějaké problémy s vydáváním mimo Prahu, na periferii?
Myslím, že to v dnešní době není rozhodující. Důležitá je následná distribuce, která musí zajistit rozvoz knih. Konkrétně naše nakladatelství spolupracuje se sítí Kosmas, která distribuuje knihy po celé republice. Pro fyzickou realizaci knih není podstatné, zda kniha vzniká v Červeném Kostelci nebo v Praze, trošičku jiný problém vyvstává v komunikaci s autory a v souvislosti s celkovou propagací nakladatelství.
Naším problémem ani tak není to, že nejsme v Praze, jako spíše fakt, že jsme menší nakladatelství, které je zaměřené na menší okruh čtenářů. Přestože je naše nabídka poměrně pestrá, od filosofie, historie, biologie přes křesťanství až po poezii a regionální literaturu, oslovuje spíše úzký okruh čtenářů.
Poezie by snad neměla být pro úzký okruh čtenářů?
Pro úzký okruh čtenářů není, ale úzký okruh jejích čtenářů tady je, to je fakt. Já mám pocit, že poezie se u nás vydává poměrně hodně, dokonce čím dál tím víc. Ale čím dál tím méně lidí ji čte a kupuje. Jedinou úspěšnou výjimku, kterou jsme vydali, byla sbírka Bohumily Grögrové Rukopis. Ale to bylo dané tím, že získala cenu Magnesia Litera za poezii a za knihu roku.
Má tedy smysl poezii vydávat?
Určitě to smysl má. My poezii vydáváme, protože ji máme rádi a dělá nám to radost. Pro mě je určitě čest vydávat poezii. Druhá věc jsou finance. Naštěstí je naše Edice současné české poezie dotovaná. Státem přes Ministerstvo kultury, nebo granty, které vypisuje nadace Český literární fond. A pak jsou tu mecenáši, kteří nám pomáhají. Bez nich by to nešlo.
Jak propagovat poezii, když ji i novinové recenze spíše opomíjejí?
Já mám pocit, že v Čechách je vůbec problém, že se recenze příliš nepíší. Obecně, knižních recenzí je strašně málo. Největší problém nakladatele je, jak knihu propagovat, jak o ní dát vědět veřejnosti, čtenářům. Já to moc neumím. Po těch deseti letech se to ještě stále učím. Myslím, že prostoru na recenze je u nás málo, navíc recenze na poezii moc nikdo nechce psát.
Jak do celého procesu propagace zasahují knihkupci?
V knihkupcích je také problém, bohužel. Pro většinu z nich jsou knihy, jak já to vidím, jenom zboží. Realita je taková, že knihkupec vezme do krámu jeden dva svazky knihy, ty prodá a tím ta knížka pro něj přestává existovat. Už nedoobjedná stejný titul, aby doplnil zboží. V lepším případě, když přijde zákazník, řekne „stavte se za dva dny, já to objednám“, v tom horším případě, a to se mi už také několikrát stalo, knihkupec řekne „to už není, to je rozebrané“ a nám se pět set výtisků válí ve skladu.
Já knihkupce svým způsobem chápu, protože to je opravdu otázka prostoru. Jestliže u nás vychází patnáct tisíc titulů ročně, tak je to pro běžné knihkupectví strašně moc, a je jasné, že tolik knih není kam umístit. Docela bych chápal, že se knihkupci budou určitým způsobem specializovat. Ale mám pocit, že zde na tom prodeji chybí péče, a ta je nejdůležitější. Když knihu čtenáři nenabídne knihkupec, tak musí být aktivní čtenář sám a sehnat si ji jinak.
Myslíte, že je špatně, že u nás vychází tolik knížek?
Mně to připadá hrozně moc. Čím více je titulů na trhu, tím je těžší konkrétní knihu zviditelnit.
Máte připravený nějaký záchranný plán, jak zabránit snížení prodeje svých knih, až dojde ke zvýšení DPH?
Jsou dvě možnosti. Buď to barbarství, které se tady připravuje, zaplatí čtenáři tím, že budou knížky dražší, anebo se sníží příjem nakladatele. My budeme hledat cestu někde mezi tím. A doufám, že to nějak ustojíme.
Je řešením snížení kvality knížek? Třeba vydávat paperbacky?
Český čtenář je dost náročný. U nás se více inklinuje k pevné vazbě. V Evropě i v Americe se většina knížek naopak vydává jako paperback. Ty náklady by se tím určitě snížily. V dnešní době jsou knihy, a teď to vidím z pozice čtenáře, už tak poměrně drahé. Z pohledu nakladatele ale levnější být nemohou. Bohužel. Já jsem se vždycky snažil držet zásady, aby stránka vycházela zhruba na korunu. Což u paperbacků, i když stále jen díky dotacím, jde. U pevné vazby už ne.
Po zvýšení DPH na knížky budeme v Evropě rarita. Myslím, že to vypovídá o tom, jací lidé sedí na těch nejvyšších politických místech. Asi nepovažují za důležité, aby knihy byly přístupnější, asi jim víc vyhovuje, když lidé koukají na televizi. Navíc to přichází v době a situaci, kdy prodejnost pořád klesá.
Pokud bych se měl vrátit k vaší otázce, rozdíl mezi výrobními náklady paperbacku a vázané knihy je pouze v ceně knihařského zpracování, což je jen jedna z mnoha položek, z nichž se skládá výrobní cena knihy. Ostatní náklady (autorské honoráře, redakční a grafická úprava atd.) jsou stejné. Takže přechod na paperbacková vydání je jen částečným řešením problému. Nemyslím si, že se u nás ujme.