Článek
„Každé setkání s Karlem byl neskutečný zážitek. Vážím si toho, že jsem ho mohl považovat za svého přítele a mohl jsem si s ním tykat,“ uvedl Šiška. Podle svých slov napsal pro Gotta asi deset písničkových textů.
„V roce 2002, v době, kdy ještě nebyly tak rozšířené maily, mi volali manažeři ze studia v Belgii, kde Karel točil nové album, a požádali mě, jestli bych neupravil jednu sloku písně Pokaždé, ke které jsem napsal text. Já si ale už ten text a vlastně ani písničku moc nepamatoval. Řekli mi, že si Karel udělal desetiminutovou přestávku, abych se na to podíval hned a poslal nový. Neměl jsem u sebe nahrávku, tak jsem je poprosil, aby mi esemeskou poslali sloku, kterou je třeba opravit. Vysloveně poslepu jsem pak napsal další tři verze. Prošlo to a byla z toho titulní písnička alba Pokaždé,“ zavzpomínal.
Medailon Karla Gotta
V pohádce Když draka bolí hlava (2018) si s Gottem zahrály i obě jeho dcery. Šiška s ním strávil týden v kraji na pomezí mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem.
„Ocitl se na místech, na nichž nikdy předtím nebyl. Objevil Hrčavu, Dolní Lomnou nebo prales Monší a cítil se v nich jako ryba ve vodě. Bylo mu tam strašně dobře. Když pak odjel, pustili jsme do médií zprávu, že natáčí na Hrčavě. Následující den přišlo na místo, kde film vznikal, asi čtyři sta zvědavců, kteří chtěli Karla vidět. On už tam ale nebyl,“ prozradil Šiška.
Jeho hudební skupina Legendy se vrací byla půlnočním překvapením na oslavě Gottových sedmdesátých narozenin v pražském hotelu Ambassador. „Karel vždycky říkal, že jsme jeho nejoblíbenější taneční kapela,“ usmál. „A my s hrdostí dodáváme, že jsme kapela, na jejíž písničky strašně rád tančil.“