Článek
Jak vás napadlo vrátit se k pohádce po dlouhých deseti letech?
Producent a můj kamarád Radovan Vašák přišel už před časem s tím, že by bylo fajn se k ní vrátit. Ale dělat dvojku je strašná zodpovědnost a já jsem nechtěl nastavovat jednou uvařenou kaši.
Jenže léta ukázala, že je oblíbená, a to hrálo v mém rozhodování velkou roli. Mám ty postavy rád, a tak jsem se zeptal sám sebe, co se asi v království za ty roky odehrálo. A najednou mě to začalo zajímat. Představoval jsem si, že princ Jakub je králem, takže se musí naučit vládnout, zmoudřet, což není jednoduché, a musí proto překonat spoustu překážek.
Mému oblíbenému loupežníkovi Karabovi odešla dcera, a i když je to samorost, určitě nechce být sám. Navázat nový vztah ale bude těžké. Třetí pilíř byli rádcové. Napravili se, nebo ne?
A tak jsme začali s Evženem Gogelou psát příběh o hledání Karabovy lásky, o tom, jestli Jakub dokáže spravedlivě a moudře vládnout a jestli se lotrům podaří zbohatnout a stát se pány světa.
Jak reagovali herci na to, že se mají ke svým postavám vrátit?
Skvěle. Mluvil jsem s nimi dřív, než jsme cokoli spustili, protože kdyby někdo z nich odmítl, nešel bych do toho. Ale když jsem volal třeba Tomáši Klusovi, s nímž jsem předtím nemluvil nějaké dva tři roky, zareagoval otázkou: „To voláš až teď?“
Uvědomil jsem si, že na spolupráci rádi vzpomínají a že s nimi ten film prostřednictvím diváků dodnes žije.
Mohli se vrátit všichni?
Samozřejmě ne. Některé postavy jsme museli dát pryč, protože jejich příběhy se neměly kam dál rozvíjet. Naopak jiným jsme museli příběh rozvinout. Je tu vlastně celé nové království. V tom původním vládne král Jakub, v novém královna Julie. A právě do něho utekli oba rádcové, aby napáchali v co nejkratším čase co největší škody.
Královnu Julii hraje Veronika Khek Kubařová, která hrála princeznu například v Duchovi nad zlato nebo v Nejkrásnější hádance. Jak roli přijala?
Když jsem jí volal poprvé, první slova byla, že nechce hrát princeznu, že už se na to necítí. Královnu přijala ráda.
Tajemství staré bambitky byla vánoční televizní pohádka, tu nynější chystáte pro kina. V čem se v tom směru změní?
Bude mít bohatší výpravu, aby bylo v kině na co koukat. Budou tam koně, rozmáchlejší scény, důraz budeme klást na krásu krajiny. Písničky zůstávají, ale budou mít jiné aranžmá. Tempo, skladba obrazů a vývoj charakterů budou dynamičtější a bude se méně mluvit.
Kolik bude ve filmu písniček?
Máme už sedm základních. Dvě z nich nazpíval Tomáš Klus, který si jednu i textově dotvořil. Při nahrávání písniček a šití kostýmů jsme natočili jako ochutnávku klip, který chceme vydat teď, ještě před první klapkou. Ta padne 8. dubna na zámku v Mníšku pod Brdy, což bude Jakubův zámek, Juliin bude v Jindřichově Hradci.
Vracíme se do Karabovy chalupy v Kouřimi a na náves v Přerově nad Labem. Do konce května bychom měli mít dotočeno, a pokud covid-19 a nařízení dovolí, premiéra by měla být 9. prosince.
Mimochodem, zkomplikovala vám proticovidová opatření natáčení?
To víte, že ano. Měli jsme točit už loni, ale tehdy se všechna natáčení zastavila. Letos zatím není nikdo v karanténě, nikdo není nemocný. Už v přípravách dodržujeme všechna nařízení, testujeme, nosíme respirátory, štáb je rozdělený do skupin, které se nepotkávají.
Nejslabším článkem je komparz, jenž potřebujeme, ale nesmí ohrozit herce. Takže i tam testujeme. Tím se film prodraží, jsou to náklady navíc. Stát nepomůže, ale co se dá dělat.
Co byste nové pohádce přál?
Aby byla hlavně pro děti, aby ji měly rády. Budou v ní i vtipná místa pro dospělé, ale děti jsou pro nás hlavní. Sám mám tříletou dceru a vždycky, když mi Václav Noid Bárta pošle nějakou novou hudbu, pustím jí ji. Když chce sukýnku a začne tančit, vím, že je to v pořádku. Když řekne, abych to vypnul, hudba se musí změnit.