Článek
Na jaře se show představí poprvé také v České republice. Odehraje se 8. dubna v pražské Tipsport areně. Na otázky Práva odpovídali před prosincovým vystoupením v Budapešti tři ze čtyř hlavních zpěváků: Jenna Lee-Jamesová, Jon Boydon a Peter Eldridge.
Vzpomněli byste si na moment, kdy jste přišli poprvé do kontaktu s hudbou Queen?
Boydon: Pamatuji si to docela přesně. Bylo mi asi osm let a s rodinou jsme si na cestách autem pouštěli stále dokola tři kazety. Na jedné byly hity Beatles, na druhé Sweet a na třetí bylo to nejlepší od Queen.
Lee-Jamesová: Můj bratr byl velký fanoušek Queen, a tak jsem jejich muziku slyšela neustále. Když mi bylo dvanáct let, dostala jsem za úkol zazpívat na školním vystoupení jednu jejich skladbu. Tehdy jsem ještě neměla tušení, kdo jsou. Bratr mi ale dal důkladnou průpravu a já si je rázem oblíbila.
Eldridge: U mě to bylo v polovině osmdesátých let, poté, kdy do kin uvedli snímek Highlander. V něm se objevila píseň Who Wants To Live Forever a pamatuji si, že mě velice oslovila.
Proč se podle vás stali Queen takovým fenoménem?
Boydon: Myslím, že měli dvě hlavní linie úspěchu. První probíhala v sedmdesátých letech, krátce poté, co se jejich skladby staly populární. Komerčně to však bylo především po koncertě Live Aid, který se konal v roce 1985. Dal jim novou fanouškovskou základnu. Neuvěřitelné je, že ta druhá linie trvá v podstatě dodnes.
Lee-Jamesová: Jejich hudba je nadčasová, ikonická a velice osobitá. Skladby Queen jsou stále slyšet téměř kdekoliv, hrají se v supermarketech, na diskotékách, všude. Neumím si představit, že by jejich tvorba někdy přestala být populární a zanikla.
Eldridge: Jedním z důvodů je také to, že jde o mix několika hudebních žánrů. Není to jen o rockovém zvuku a celé to dohromady funguje skvěle.
Jakou roli v tom hrál Freddie Mercury?
Boydon: Kult Freddieho Mercuryho na tom všem měl obrovský podíl. Byl zkrátka jen jeden.
Lee-Jamesová: Kapela vytvořila svou popularitu kolem jeho osobnosti. Byl vždy svůj a byl neuvěřitelně teatrální. To, jakým způsobem se oblékal a jak vystupoval, se stalo pro celou kapelu charakteristické.
Pojďme hovořit o show Queen Symphonic. Jak jste spolupracovali s Brianem Mayem?
Boydon: V kontaktu jsme s ním byli během příprav muzikálu We Will Rock You. Tehdy jsme diskutovali o úpravách mnoha skladeb, a tak jsme s ním přípravu naší show již nepotřebovali projednávat. Rád bych jen připomenul, že netvoříme žádnou poctu, nesnažíme se kopírovat Freddieho Mercuryho.
Lee-Jamesová: Zároveň však netvoříme nové verze skladeb. Pokud bych to měla popsat, jde spíše o poctu hudbě kapely Queen se zaměřením na jejich největší hity.
Jak dlouho trvalo show vytvořit?
Boydon: Písně známe velice dobře. Spíše šlo o to, si je znovu projít. Reálně nám to netrvalo příliš dlouho. Každopádně nejvíce času zabralo vytvoření orchestrálního aranžmá, na něm jsme pracovali mnoho hodin a dnů.
Téměř na každém vystoupení spolupracujete s jiným orchestrem. Je to náročné?
Boydon: Nezvyklé je, že při vystoupení hraje orchestr s rockovou kapelou, a na to není řada z nich zvyklá. Velice důležité tedy je, aby každý slyšel opravdu to, co má. Mnoho času strávíme na zvukových zkouškách.
Lee-Jamesová: Každopádně je vždy podporujeme v tom, aby se cítili dobře a bavili se. Vypadá to, že se nám to zatím daří, protože za námi často po vystoupení někdo z ansámblu přijde s poděkováním, že se mohl na vystoupení podílet.
Freddie Mercury disponoval hlasovým rozsahem více než tři oktávy. Která ze skladeb vám dělá největší potíže?
Eldridge: Pro mě je to rozhodně Show Must Go On.
Lee-Jamesová: Řekla bych Somebody To Love. Jde více o sólový přednes. Zároveň se jedná o mou nejoblíbenější skladbu. Možná i to je důvodem, proč mi na jejím přednesu záleží.
Boydon: Já celé vystoupení otevírám. To je sám o sobě velice náročný krok, protože do určité míry naladím publikum na celý večer. Pak je to jistě poslední skladba, kterou zpíváme všichni. Bohemian Rhapsody. Objevují se v ní vedle sebe čtyři hlasy a je obtížné sladit je všechny dohromady.
Může se vám hodit na Zboží.cz: