Článek
Divíšková se narodila v roce 1936, byla manželkou herce a režiséra Jana Kačera. Je matkou tří dcer, dvě z nich se věnují umělecké oblasti: herečka Adéla Kačerová a tanečnice Klára Cimburová.
Poprvé se Divíšková před filmovou kamerou objevila v roli mladé pacientky v psychologickém dramatu E. Schorma Návrat ztraceného syna. Velkých rolí jí ale film příliš nenabídl. Objevovala se především v rolích manželek, tetiček či babiček, za všechny jsou to například role ve snímku Vlčí bouda, Trofej či v Hřebejkově komedii Nestyda. Nepřekonatelná je její afektovaná matka hlavního hrdiny v tragikomedii Příběhy obyčejného šílenství. Tu ztvárnila i v divadelní podobě a postava jí vynesla nominaci jak na Thálii, tak na Českého lva.
V komedii Jára Cimrman ležící, spící se stala manželkou světově proslulého cestovatele Emila Holuba. Objevila se i ve filmových adaptacích kultovních literárních děl, Erbenovy Kytice a Máchova Máje, v nastudování F. A. Brabce.
Televizní diváci mají Ninu Divíškovou zafixovanou ze seriálů Vlak dětství a naděje, Vyprávěj, Letiště či Ulice.
Ačkoliv je filmografie Niny Divíškové velmi bohatá, její doménou bylo především divadlo. Pět let hrála v ostravském Divadle Petra Bezruče. Od roku 1965 byla členkou pražského Činoherního klubu, byla v angažmá pětatřicet let.
Ztvárnila řadu postav jak komediálních, tak tragických. Diváci ji měli možnost spatřit jak v Čechovově Rackovi, Dostojevského Zločinu a trestu, tak ve Smočkově Podivném odpoledni doktora Zvonka Burkeho nebo v Örkényho Rodině Tóthů.
Později spolupracovala s řadou divadelních scén, například Švandovým divadlem či Dejvickým divadlem.
Nina Divíšková se zapsala nejen do srdcí diváků, ale i kolegů: přečtěte si, jak na ni vzpomínají herečka Lenka Termerová a režisér Tomáš Magnusek.