Článek
Režisér Bernardo Bertolucci se narodil roku 1941 v italské Parmě jako syn básníka Attilia Bertolucciho. Sám také v mládí vydával básně. Více ho však přitáhl film a stal se jedním z nejvýznamnějších italských filmařů.
Začínal jako asistent režie u Pasoliniho a jeho režijním debutem byla roku 1962 Smrt kmotřička, po které následoval snímek Před revolucí.
V mezinárodním měřítku na sebe upozornil filmem Konformista inspirovaným uznávanou stejnojmennou prózou slavného Alberta Moravii. Scénář si vysloužil nominaci na Oscara. Jde o psychologický portrét mladíka, který si z dětství odnesl komplexy méněcennosti a snaží se být co nejprůměrnějším občanem. Založí si maloměšťáckou domácnost, přijímá fašistickou ideologii, ztrácí morální zábrany. Pokud by však fašismus padl, nemá problém sloužit jakékoliv jiné ideologii, kterou schvaluje jeho okolí.
V roce 1972 byl nominován také film Poslední tango v Paříži a nakonec Bertolucci Oscary získal za nejlepší film, režii i za scénář Posledního císaře v roce 1988.
Oscarový Poslední císař
Přívlastky jako kontroverzní, ale i mistrovský si ve své době vysloužilo Poslední tango v Paříži. Američan Paul, jehož žena spáchala sebevraždu, se ve snímku setká v opuštěném bytě s mladší Francouzkou Jeanne. Ani jeden z nich není v životě šťastný, v bytě se scházejí jen kvůli sexu, aniž by o sobě cokoliv věděli.
Slavný Poslední císař je 160minutový snímek o skutečném čínském císaři. Nastoupil na trůn ve třech letech a díky skotskému učiteli později pochopil nutnost reforem ve své říši. Než stačil cokoliv udělat, byl vyhnán z paláce, pak přišla válka a nakonec komunisti. Ve stáří už si mohl jen koupit vstupenku do císařského paláce jako turista.
Později Bertolucci natočil také filmy jako Luna, Snílci a Svůdná krása.