Článek
„S nejhlubším zármutkem v srdci oznamuji, že nás včera (v úterý), krátce před půlnocí, po těžké a dlouhé nemoci, opustil můj milovaný manžel Karel Gott. Odešel doma, v tichém spánku, v kruhu své rodiny,“ sdělila Gottová.
V září zpěvák potvrdil, že trpí akutní leukemií a podstupuje léčbu. S vážnými zdravotními problémy bojoval od roku 2016.
SPECIÁL: Karel Gott - život a dílo
Gott za dlouhá léta posbíral 42 Slavíků, titul národního umělce, Zlatou jehlu Polydoru, dva Zlaté klíče festivalu Intervize, zlatou a bronzovou Bratislavskou lyru, Stříbrného a Bronzového lva rádia Luxembourg, Zlatou harfu ve Stuttgartu, Trophée nationale na přehlídce MIDEM v Cannes, cenu Třešňové květiny na festivalu v Tokiu a množství zlatých a platinových desek.
Medailon Karla Gotta
V roce 2009 završil svou sbírku ocenění, když obdržel od tehdejšího prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy I. stupně.
Má čtyři dcery, dvě s manželkou Ivanou.
Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni Marii a Karlu Gottovým. Brzy se přestěhovali do Prahy, kde se Karel neúspěšně hlásil na Uměleckoprůmyslovou školu. Po nepřijetí se vyučil v ČKD elektromontérem a od roku 1957 tři roky pracoval ve zkušebně elektrických točivých strojů v ČKD Stalingrad v pražských Vysočanech. Především jeho otec ho nutil naučit se řemeslo, neboť umělecké fantazie neuznával, na rozdíl od maminky Marie, která ho podporovala ve zpěvu i v malování.
Roku 1958 se Karel Gott přihlásil do první soutěže Hledáme nové talenty, kde si jeho tenoru povšiml Karel Krautgartner a nabídl mu vystupování s orchestrem. Mladý zpěvák se o dva roky později rozhodl studovat na pražské Státní konzervatoři operní zpěv a tou dobou si také poprvé vyzkoušel práci ve studiu.
První oficiálně vydanou písní, kterou Karel Gott nazpíval, je duet s Vlastou Průchovou Až nám bude dvakrát tolik (1962) na stejnojmenném albu orchestru Karla Krautgertnera, se kterým vyhráli v soutěži Hledáme písničku pro všední den. O rok později zpěvák nastoupil do populárního Divadla Semafor a ve hře Zuzana není pro nikoho doma si zazpíval písničky jako Oči sněhem zaváté a Zdvořilý Woody.
Lidé na Bertramce zapalují svíčky za Gotta
Zásadní rok 1964
Rok 1964 byl pro Gottovu kariéru zásadní. Získal totiž prvního ze Zlatých slavíků, které pak sbíral šest desítek let až do jejich zrušení.
Důležitá byla sezona 64 i proto, že Gott si spolu s dalšími interprety zazpíval ve filmech, které se později staly klasikami. Šlo o špičkovou parodii na western Limonádový Joe aneb Koňská opera, film Kdyby tisíc klarinetů a romantické Starce na chmelu.
Posléze slavil úspěchy s hity Čas růží a Lady Karneval a začal být populární i v zahraničí, především v Německu, kde dokonce tři měsíce zůstal, což později nazval „cvičnou emigrací“.
Komerční úspěch v západním Německu jasně signalizoval, že zpěvák bude přinášet komunistickému státu cenné valuty, takzvané „západní marky“. I proto si ho režim hýčkal a žádal jeho návrat. Mezi lidmi brzy zlidověla věta, že „Gott vydělává jako fabrika“.
Během sedmdesátých let už jako etablovaná hvězda vydává jednu desku za druhou a koncertuje doma, v západních zemích (v roce 1971 proběhla další cvičná emigrace) i v Sovětském svazu.
Smrt Karla Gotta zasáhla Německo, Rakousko i Slovensko
Rok 1973 byl pro něj mimořádně šťastný, narodilo se mu první dítě, dcera Dominika, a získal vlastní televizní pořad Zpívá Karel Gott. Do kin navíc vstoupila oblíbená pohádka Tři oříšky pro Popelku, kde zpíval píseň Kdepak ty ptáčku hnízdo máš.
Hvězdou i ve filmech
Gott se objevil i v mnoha dalších filmech jako Hvězda padá vzhůru, Romance za korunu nebo Z pekla štěstí 2. Nezapomenutelný byl jeho krátký výstup v kultovním Dědictví aneb Kurvahošigutntag.
V Československu se v 70. letech stal Gott také součástí politického života, když posloužil jako symbol Anticharty. O události se píše dodnes. Zpěvák tehdy před televizními kamerami přednesl svůj projev proti Chartě 77 na velkém shromáždění umělců, které organizovala komunistická moc. Charta 77 byla prohlášení žádající komunistickou vládu, aby dodržovala lidská práva, k čemuž se předtím sama zavázala. Mezi jejími autory byli i Václav Havel či spisovatelé Pavel Kohout a Ludvík Vaculík.
Rok 1989 přinesl největší společenskou změnu od února 1948 a řada prominentních umělců staré generace ustoupila do pozadí. Nikoliv Karel Gott. K překvapení mnohých přišel na pražskou demonstraci proti režimu a během krátké chvíle, která vstoupila do dějin, se postavil vedle disidentů a symbolu antikomunismu Karla Kryla, aby s ním zazpíval státní hymnu.
Spolu s Františkem Janečkem založil agenturu GOJA a začal úspěšně vystupovat s mladou zpěvačkou Lucií Bílou, s níž vydal album Duety. Výraznými hity devadesátých let se staly melodie Když muž se ženou snídá a Být stále mlád. Devadesátá léta pak Gott korunoval výjezdy až do Číny či do Spojených arabských emirátů.
Čtyři dcery Karla Gotta
Karel Gott je ženatý a žije s manželkou Ivanou Gottovou.
Má dohromady čtyři dcery s různými partnerkami. První potomkem byla Dominika Gottová, která se narodila v roce 1973 ze vztahu s Antonií Zacpalovou. Karel Gott se o dceři dozvěděl až devět měsíců po jejím narození a dlouho její existenci tajil.
S bývalou partnerkou Ivetou Kolářovou má Gott dceru Lucii Kovaříkovou, která se narodila v roce 1987.
V lednu 2008 se oženil v Las Vegas s Ivanou Macháčkovou, se kterou mají dcery Charlottu Ellu (narozena 2006) a Nelly Sofii (narozena 2008).