Článek
„Už nějakou dobu byl velmi unavený. Zemřel poklidně,“ řekl právní zástupce zesnulého herce Michel Godest. Belmondo v roce 2001 utrpěl mozkovou mrtvici, po níž částečně ochrnul.
„I kdyby se nekonal státní obřad, celá Francie bude stát za Jean-Paulem. Lidé mi nesčetněkrát volali a vyjadřovali svůj zármutek. Viděl jsem ho jako přítele, kterého by chtěl mít každý. Jeho přátelství pro mě bylo výsadou,“ dodal Godest.
„Byl to přítel všech. Skvělý herec s obrovskou velkorysostí,“ uvedl herec Richard Berry, známý českým divákům například z komedie Drž hubu!.
K smrti filmového velikána se na Twitteru vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který Belmonda označil za „národní poklad, vznešeného hrdinu a kouzelníka slova”.
Il restera à jamais Le Magnifique. Jean-Paul Belmondo était un trésor national, tout en panache et en éclats de rire, le verbe haut et le corps leste, héros sublime et figure familière, infatigable casse-cou et magicien des mots. En lui, nous nous retrouvions tous. pic.twitter.com/4CVI9uwKLA
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) September 6, 2021
Belmondo, kterému francouzští diváci přezdívali Bébel, se stal v 60. a 70. letech jednou z největších hvězd v zemi. Byl klíčovou postavou vynikající generace evropské filmové tvorby tohoto období, přičemž série filmů, kterou natočil s režisérem Jean-Lucem Godardem, zanechala v evropské kinematografii nesmazatelnou stopu.
Výběr nejslavnějších filmů: |
Na dva západy (1959, Claude Chabrol) |
U konce s dechem (1960, Jean-Luc Godard) |
Cartouche (1962, Phillipe de Broca) |
Muž z Ria (1964, Phillipe de Broca) |
Bláznivý Petříček (1965, Jean-Luc Godard) |
Muž z Hongkongu (1965, Phillipe de Broca) |
Velký šéf (1969, Gérard Outry) |
Muž z Acapulca (1973, Phillipe de Broca) |
Borsalino (1970, Jacques Deary) |
Manželé z roku II (1971, Jean Paul Rappenau) |
Lovec hlav (1976, Phillipe Labro) |
Zvíře (1977, Claude Zidi) |
Policajt nebo rošťák (1979, Georges Lautner) |
Kašpárek (1980, Georges Lautner) |
Profesionál (1981, Georges Lautner) |
Dobrodruh (1983, Jacques Deray) |
Bezva finta (1985, Alexandre Arcady) |
Samotář (1987, Jacques Deray) |
Cesta zhýčkaného dítěte (1988, Claude Lelouch) |
Muž a jeho pes (2008, Francis Huster) |
Narodil se v roce 1933 na pařížském předměstí Neuilly-sur-Seine do rodiny sochaře Paula Belmonda a malířky Madeleine Reinaud-Richard. Studoval na divadelní škole v Paříži.
Do povědomí filmových kritiků se dostal díky roli Michela Poiccarda alias Laszla Kovacse ve filmu U konce s dechem režiséra Jean-Luca Godarda z roku 1960.
Charismatický herec a milovník rychlých aut, který často sám prováděl odvážné kaskadérské kousky, přešel v průběhu 60. letech ke komerčnějším mainstreamovým filmům a stal se jedním z předních francouzských komediálních a akčních hrdinů.
Úspěšný byl i na divadelních prknech, na které se vrátil v roce 1987 adaptací románu Alexandra Dumase s názvem Kean. V Paříži si také střihl titulní roli v ikonickém Cyranovi z Bergeracu.
Za svůj výkon ve filmovém dramatu Cesta zhýčkaného dítěte získal Césara. V roce 2011 obdržel na festivalu v Cannes Zlatou palmu za celoživotní dílo.