Článek
Šípek působil deset let během funkčních období Václava Havla jako hlavní architekt na Pražském hradě. Podílel se na obnově interiérů. Vytvořil například lustry nebo sklenice.
| „Vážím si toho, že patřil do sboru mých poradců. Konzultoval jsem s ním nejen pohledy na českou kulturu, ale na život vůbec. Jeho smrt mě zasáhla o to více, že jsem měl shodou okolností právě dnes otevírat v Muzeu Jana Amose Komenského v Naardenu jeho výstavu. Společně s ním."Ministr kultury Daniel Herman |
|---|
| Zdroj: ČTK |
Často pracoval právě se sklem, navrhoval i nábytek. Jedním z jeho výrazných počinů v poslední době byly Lavičky Václava Havla, které jsou instalovány po celém světě.
V Tančícím domě v Praze je od loňského podzimu k vidění výstava, na níž jsou dvě stovky jeho sklářských a designérských děl.
Bořek Šípek mezi svými výrobky
Šípek se narodil v roce 1949. Když byl dítě, zemřeli mu rodiče – oba na rakovinu – jeho poručníkem se stal sklářský výtvarník René Roubíček.
| „V Bořku Šípkovi ztrácí česká kultura nejenom mezinárodně známého výtvarníka, architekta a vlastně dvorního architekta Václava Havla, ale také česká kulturní obec a přátelé Václava Havla přítele, kamaráda a člověka, který bude strašně chybět."Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský |
|---|
| Zdroj: ČTK |
Šípek studoval nábytkový design, po maturitě emigroval do Německa. V Hamburku vystudoval na univerzitě architekturu, posléze filozofii ve Stuttgartu. Doktorát z architektury získal v roce 1979 v nizozemských Delfách. V Amsterodamu založil své první studio.
Navrhl několik staveb po celém světě, například budovu opery v japonském Kjótu nebo muzeum moderního umění v Den Bosch v Nizozemí. Dělal interiéry butiků módního návrháře Karla Lagerfelda. Do Prahy se vrátil v roce 1990.
Šípek má tři syny. Dva s anglickou choreografkou Bambi Udenovou, jednoho s českou zpěvačkou Leonou Machálkovou.