Článek
Na sklonku loňského roku, tedy po sedmadvaceti letech, vyšlo Zemětřesení 2. Jsou na něm především zbylé nevydané skladby, které Schelinger složil a hrál na koncertech před svým skonem. Přináší i písně, jež už vydal, a tři zcela nové, složené na texty Františka Ringo Čecha.
Sestavu nynějšího Zemětřesení tvoří Miloš Dodo Doležal, Štěpán Smetáček a nově baskytarista Miloš Doležal jr. a zpěvák Mladen Djelmo.
Kdy začalo druhé album kapely Zemětřesení vznikat?
Doležal: V roce 2016 jsme s Alešem Brichtou absolvovali turné Souboj rebelů. Několikrát jsme na něm skvěle pokecali a zdálo se mi, že tak pohodové naše rozmluvy nebyly už řadu let. To byl první impulz.
Půl roku poté jsem zvedl telefon a všem z původního Zemětřesení jsem sdělil, že kapela bude mít v roce 2018 pětadvacet let a má poslední možnost ještě něco udělat a říct. Sešli jsme se a shodli se na tom, že si to nenecháme ujít. Zároveň jsem řekl, že nechci, abychom jen oprášili staré věci, ale abychom nahráli na závěr i něco nového. Kluci s tím neměli problém.
Jak se ale projekt začal rozvíjet a přicházely nové nápady, nálady a názory jednotlivých členů se měnily.
Nejbližším spolupracovníkem Jiřího Schelingera v době jeho aktivní činnosti byl František Ringo Čech. Vstoupil do procesu také?
Doležal: Vstoupil, a velmi zásadně. Předloni nás k sobě všechny pozval. Byl nesmírně milý, vstřícný a pěl chválu na první album. Nevěděli jsme, o co přesně na tom setkání půjde, a on nám na něm skoro až slavnostně předal asi patnáct textů, které měl pro Jirku napsané ještě z doby, kdy spolu tvořili. Řekl nám, že by byl hrozně rád, kdybychom některé zhudebnili v schelingerovském duchu. Já mu odpověděl, že s tím může počítat.
Nakonec jsme z nich vybrali tři, Severák, Bez tebe nelze žít a Sněhovou královnu. Původně jsem plánoval, že je vydáme ještě před koncerty Zemětřesení v roce 2018, protože jsem si myslel, že by v té době měla deska vyjít. To se ale realizovat nepodařilo.
Vyšla na konci loňského roku, ale v kapele došlo ke změně v sestavě. Místo Aleše Brichty písně nazpíval Mladen Djelmo, místo Vlasty Henycha nahrál baskytarové party Miloš Doležal jr. Proč?
Doležal: Dva roky jsme na věci moc netlačili. Diskutovali jsme o nich a do toho každý z nás dělal či řešil něco jiného. Bicí a kytary jsme měli v mém studiu s bubeníkem Štěpánem Smetáčkem nahrané. Čekali jsme, kdy se Aleš a Vlasta rozhýbou a celé se to dotáhne do konce. Proběhly ale koncerty, uběhl další půlrok a nic se nedělo.
A pak přišla nabídka od vydavatelství Warner Music, abychom desku dodělali a připravili ji k vydání. Řekl jsem, že nejsme schopni ji v té sestavě dokončit, a odpovědí od vydavatele bylo, že pokud ji dokončíme v pozměněné sestavě, má i tak zájem. A to rozhodlo. Se Štěpánem jsme se shodli, že naši hotovou práci zahodit nechceme. Navíc tam byl slib Ringovi.
Jak Mladen Djelmo a Miloš Doležal jr. do Zemětřesení přišli?
Doležal: O Mladenovi vím pětadvacet let. Před dvěma roky jsem ho potkal na jedné akci, na níž zpíval, a moc se mi jeho projev líbil. Věděl jsem, že je součástí tribute kapely Jirky Schelingera, a tudíž má k jeho písním blízko. Oslovil jsem ho a on nabídku přijal. Poslal jsem mu demosnímky, on pak přijel do studia naprosto připravený a všechno nazpíval za dva dny.
Pokud jde o mého syna, jeho volba nebyla tak automatická, jak by se mohlo zdát.
Doležal jr.: Sledoval jsem, jak se věci vyvíjejí, a byl jsem připravený se přidat, aniž bych k tomu byl vyzván. Když jsem pak slyšel, jak Mladen písničky nazpíval, rozhodl jsem se, že u toho chci být. A zájem byl z obou stran. Kromě toho jsem si předtím koupil stejnou baskytaru, jakou používal Schelingerův spoluhráč Jan Kavale. Byla to sice shoda okolností, ale pro mě další inspirace.
Přece jenom jste syn svého otce, další generace. Jaký je váš vztah k sedmdesátkovému hard rocku?
Doležal jr.: Mými srdcovkami jsou americká a britská rocková scéna sedmdesátých a osmdesátých let. Z nich vycházím i v práci na svých hudebních projektech s tím, že si přidávám inspirace z moderní rockové tvorby. Když jsem začal nahrávat Zemětřesení, bylo prakticky vše ostatní natočené. Bylo na mně, abych to všechno svou hrou podpořil a zároveň do toho přinesl něco vlastního. Věřím, že se to povedlo.
Znal jste tvorbu Jiřího Schelingera?
Doležal jr.: K jeho písničkám jsem se dostal, až když vyšlo první Zemětřesení. Vzpomínám si také na to, že když pak u nás ve studiu točil například Petr Kolář, po večerech jsme si pouštěli Schelingerovo album Hrrr na ně… A také jsme tehdy natáčeli skladby pro vzpomínkovou desku na Schelingera. Stal se pro mě největší hvězdou české rockové scény.
Na tři texty vznikla původní muzika. Bylo těžké ji vymyslet?
Doležal: Ty písně nejsou dílem jednoho člověka. Když jsme se po delší době poprvé setkali u mě ve studiu se Štěpánem Smetáčkem a Vlastou Henychem, zapojili jsme nejdříve s prvně jmenovaným aparaturu a při čekání na Vlastu jsme začali hrát. Mým zvykem je všechno, co ve studiu hraje, natočit. Co kdyby náhodou vzniklo něco zajímavého.
No a během několika minut jsme složili hudbu k budoucí písni Severák. Potom přišel Vlasta Henych a přinesl riff k písni Bez tebe nelze žít. Během dalších minut jsme ji společně dokončili, dali si pauzu a potom jsme udělali muziku ke Sněhové královně. Nebyla za tím žádná strategie, jen jsme jamovali. Ale klaplo to.
Podle čeho jste u dosud nevydaných Schelingerových písniček Maraton, Hodina H a Hostina, které na albu jsou, vytvářeli aranže?
Doležal jr.: Měli jsme k dispozici nahrávku koncertu z Humpolce z roku 1980. Uskutečnil se několik měsíců před Schelingerovou smrtí a on na něm už ty skladby prezentoval. Ten záznam je k dispozici na internetu, ale protože není moc kvalitní, některé věci v písních jsme nebyli schopni rozšifrovat. Aranžovali jsme to tedy z našeho dnešního pohledu.
Doležal: Poslední na internetu dohledatelná Schelingerova nahrávka byla pořízena v roce 1981 v pražské Redutě. Z ní jsme také trochu vycházeli, ale u té šlo především o to, zjistit, které skladby tehdy s kapelou hráli. Bylo zřejmé, že to budou nejspíš ty, jež by byly na tehdy chystané desce Zemětřesení.
Spoustu nahrávek nám poslali fanoušci. Jakmile jsme veřejně řekli, že chystáme dokončení Zemětřesení, začali nám je poskytovat spolu s řadou podnětů. Díky tomu jsem poznal několik skutečných znalců Schelingerovy tvorby. Někteří mi zaslali nahrávky, které jsou opravdu velmi raritní. Všechno jsem naposlouchal a album Zemětřesení 2 lze vlastně brát jako námi složenou mozaiku ze všech těch inspirací.
Viděl jste někdy Schelingerův koncert?
Doležal: Viděl jsem dva. První, když mi bylo třináct. Pamatuju si, že na něm už písničku Zemětřesení zpíval. Zazněla skoro na konci a zůstala ve mně nejvíc ze všech.
Budete hrát nové skladby živě?
Doležal: Nic zatím není dohodnuto. Byl bych ale rád, kdyby jednou někde zaznělo Zemětřesení celé, tedy složené s písní z obou alb. Myslím si, že by k tomu mohlo dojít příští rok, kdy si připomeneme Jirkových nedožitých sedmdesát let a čtyřicet roků od jeho smrti.
Může se vám hodit na Zboží.cz: