Wilbur Smith: Starý Egypt nás všechny stále fascinuje

Je to rozhodně rozmanitost. Je tam vše od pouští po pralesy a samozřejmě krásné pobřeží, které má snad nejdelší linii na světě.

Nemyslím si, že Evropané nebo lidé na severní polokouli by se mohli nějak mimořádně poučit. Je fakt, i když to dnes není politicky korektní, že Afričané v době kolonializace byli zaostalí a že jim to období přineslo i hodně cenného. Pro Evropany by rozhodně bylo přínosné navštívit tento kontinent, vnímat onu různorodost. Různé typy lidí, politických struktur, různost názorů a vůbec celého kontinentu, který by je tím až zarazil.

Myslím si, že nás všechny starověký Egypt fascinuje, protože to je kolébka civilizace. Vzniklo zde písmo, architektura, astrologie, lékařské vědy, matematika. To všechno má svůj počátek v Egyptě. Přidejme si plejádu bohů, kteří nás neméně fascinují, ať již jsme křesťané nebo vyznavači jiného náboženství.

Má to nakonec podobnost i s křesťanstvím, kdy svatá trojice má spojitost s trojicí Bůh otec, Bůh matka a Bůh syn v egyptském náboženství. Lákají nás romantičnost, záhady, pyramidy. A konečně Nil jako životodárná řeka, centrum země, kde se odehrává děj mých knih. Je to místo, kde se poprvé postavil budoucí člověk. Archeologové tu podle nálezů určili historicky podložený začátek vývoje lidstva.

Je to Thowt, s dlouhým nosem, patron spisovatelů, umělců, tvůrčích lidí. Doma v Kapském Městě mám jeho sošku a když začínám novou knihu, obracím se k němu a prosím ho o pomoc.

Určitě. Existuje spousta pohřebišť, množství předmětů, které leží tisíce let pod pískem. Dnes ani nevíme, odkdy se datuje počátek starého Egypta, kdy ho lidé kolonizovali. Nedávno bylo objeveno Údolí zlatých mumií. Egyptská vláda zavedla velmi přísná pravidla pro archeologický výzkum. Domnívám se, že na nás v Egyptě čeká ještě mnoho překvapení. Vždyť objev Tutanchamonovy hrobky se odehrál za našich životů a co vše jsme od té doby zjistili!

Nepochybuji o tom, že Egypťané byli velice kvalifikovaní astronomové, pozorovali nebeská tělesa dlouhé roky. Většina budov je v souladu s vesmírným pořádkem. Má to zajímavý efekt. Jak se mění poloha Země vůči vesmírným tělesům, zpomaluje se rotace atd., tak je to dnes pro nás klíč k určení stáří egyptské civilizace. Je to jeden z nejvíc fascinujících aspektů. Pro nás o to zajímavější, že to oslovuje i náš život. Slunce stále vychází, planety kolem Země neustále existují, navíc člověk začíná mít vliv i na vesmír.

Jezdím tam řadu let, Argentina je mi blízká, poloha a podnebí odpovídají místu, kde žiju v Africe. Pokaždé mě překvapí až zarazí srdečné přijetí čtenářů. Proto je sídlo nakladatelství, které vydává ve španělštině mé knihy, v Buenos Aires, a ne v Madridu. Je to dobrý pocit zvlášť proto, že množství čtenářů, pro něž je španělština rodný jazyk, je větší než v případě angličtiny.

Když jsem byl v Buenos Aires na knižním veletrhu, byl jsem překvapen délkou fronty lidí, kteří si přišli pro podpis. Myslel jsem, že tak strávím celý týden. Moc jsem si to užil, mohl jsem s každým prohodit pár slov, mladší čtenářky políbit na tvář. Jedna pojmenovala dceru Lostris podle hrdinky mé knihy. Trvalo jí devět měsíců, než získala povolení úřadů, protože tam existuje seznam jmen, z nichž mohou rodiče vybírat.

Nejvíc si vážím kréda, podle něhož žiji, a sice: zůstat věrný sám sobě. Moje svědomí je bůh, který ke mně promlouvá, a domnívám se, že dokud jsem věrný sám sobě, je všechno v pořádku i se světem. Měl jsem velmi přísného otce, takže moje svědomí je tvrdě vychováno. Kdykoli cokoli udělám, ptám se, co by na to asi řekl můj otec. Jen bych si přál, aby mě moji synové vnímali tak, jako já vzpomínám na svého otce.