Článek
Vědci navrhují zrušení všeho, co se doposud v kauze knihovny rozhodlo, a ustavení velkého sboru zástupců Univerzity Karlovy, příslušných ministerstev, města Prahy i Národní knihovny ČR. Jedině tak se podle nich může otázka řešit komplexně.
„Zadání novostavby Národní knihovny by nemělo být řešeno odtrženě od projektu rekonstrukce Národní kulturní památky Klementinum,“ uvádí se např. v dopise. Signatáři navíc apelují na to, aby se prověřil celý záměr vybudování nové knihovny. Jde jim zejména o prověření potenciálu staré budovy po přesunu Technické knihovny do Dejvic.
Na otázku Novinek, zda vědci naznačují, že nová knihovna není potřeba, odpověděl Kotalík diplomaticky: „Navrhujeme to prověřit... není to petice nebo ultimátum, my vyzýváme a upozorňujeme.“
Vizualizace Národní knihovny na Letnéfoto: FUTURE SYSTEMS/Jan Kaplický
Má smysl konzervovat všechno?
Úvahy signatářů jdou však ještě dále a dokonce zpochybňují i funkčnost obrovského konzervačního fondu knihovny. „Má smysl konzervovat dva výtisky každé knihy a časopisu?“ ptá se Kotalík. „Vždyť 80% z toho tvoří literární brak.“ Proti tomu se ohradila Bohdana Stoklasová z Národní knihovny ČR, která upozornila, že se to dělá i v zahraničí.
Profesor architektury Miroslav Masák dodal, že „celá debata se vede stylem líbí-nelíbí.“ Podle něj musíme architekturu hodnotit komplexněji a zabývat se všemi požadavky na ni.
Problém nové knihovny totiž leží mnohem hlouběji, než otázky, na které hledá odpověď současná komise. Stát by měl ve spolupráci s univerzitou zvážit celkové pojetí Prahy jako univerzitního města. Nabízejí se otázky, zda mají být fakulty a knihovny v centru, nebo se budou budovat nové kampusy někde na okraji. O tom ale nemůže rozhodovat jen Národní knihovna ČR.
Proto je podle vědců celá architektonická soutěž na knihovnu špatná a měla by se vrátit na začátek. Mělo by se zohlednit, že národní knihovna je také knihovnou univerzitní a navštěvují ji hlavně studenti a vědci. Svěřit celý projekt jen Národní knihovně byl podle nich omyl.