Článek
Stává se, že skupiny najdou svůj styl, úspěšný vzorec, kterým prorazí, vydají dvě tři špičkové desky a začnou se nudit. Někdy přijdou hádky mezi členy, někdy zásadní stylová proměna. Něco podobného se přihodilo i R.E.M. v roce 1994.
„Už jsme se chtěli zbavit toho, čím jsme byli,“ poznamenal kytarista Peter Buck.
Zpěvák Michael Stipe měl právě temné období, začal psát víc textů o různých zoufalých a šílených lidech. Ne náhodou – nedlouho předtím mu zemřeli dva kamarádi (River Phoenix a Kurt Cobain). I tím se na desku Monster dostalo víc naštvanosti i smutku. Některým fanouškům Monster úplně nesedl, protože přinesl spoustu nařvaných kytar a elektronických efektů. Zvlášť střední proud čekal od R.E.M. zase něco jako Everybody Hurts. To už ale kapelu nebavilo.
Vyhodili i dobré písničky
Někteří kritici říkají, že deska je nepochopený majstrštyk. Producent Scott Litt se proto vrátil k původním masterům a připravil nový mix. Luxusní reedice alba Monster k 25. výročí vyjde v pátek.
Stipe na desku rád vzpomíná. „Líbí se mi, udělal bych pár změn, dvě písničky jsou trochu moc dlouhé, ale je to pěkně odvážný pokus změnit to, co jsme tehdy byli, a udělat něco, co je hlasité a neomalené a punkrockové. Jsem s tím spokojený.“
Dokonce v té době měli zásadu, že když to zní moc jako klasičtí R.E.M., nedají to na album. Dodrželi ji, i když je to často štvalo.
„Člověk nerad vyhazuje dobrou písničku... A já věděl, že to byly dobré písničky. Na druhou stranu použít ty skladby by zkazilo náš záměr,“ vysvětlil Mike Mills.
„Nechtěli jsme se stát cvičenými opičkami... nechtěli jsme slávu, nechtěli jsme peníze, chtěli jsme být živou kreativní kapelou,“ dodal Stipe.