Článek
Kdo stál u počátků inscenace Robot Radius?
Představení vzniklo na základě impulzu od generálního komisaře české účasti na Expu 2020 v Dubaji Jiřího Františka Potužníka. Už v roce 2019 přinesl námět robota. Chtěl totiž realizovat hru Karla Čapka R. U. R., a tak vzniklo pod vedením režisérky Miřenky Čechové takové sólo pro jednoho mima a jednoho muzikanta, kterým je Michal Pavlíček.
Jenže do toho přišel covid a celá realizace se posunula. V době, kdy jsme to začali řešit, jsem nevěděl, že se stanu uměleckým šéfem Laterny magiky. Ale už předtím, než jsem se jím stal, nás napadlo, že by se to s Laternou magikou mohlo propojit. Jedním z požadavků totiž bylo přinést nové umělecké prostředky, a především technologie.
To jste splnili. Například i v tom, že při představení na sobě máte kostým plný senzorů.
Hledali jsme technologii. František Pecháček přišel s nápadem, že bychom mohli pracovat s technologií real time motion capture, díky které interpreti pohybu i hudby ovládají dění na plátně v reálném čase. Na jevišti je to něco úplně nového. Přidali jsme dron a augmentovanou realitu. Tato kombinace je na českém jevišti využita poprvé.
Jaké je, když se vedle vás na jevišti objeví padesát vašich avatarů?
Práce s technologií pro mě byla nová. Mám na sobě sedmnáct senzorů, které vysílají signál do počítače, do předem připravené grafiky. Z kamery, která mě snímá na jevišti, se signál zpracuje a já svým pohybem ovlivňuji digitálního avatara. Sám sebe na plátně rozpohybovávám.
A váš pohyb je jiný než při běžném představení?
Ano, protože technologie pohyb limituje.
Takže jste ve svých pohybech úspornější?
Neřekl bych, že úspornější. Musím být přesnější. Technologie rovněž ovlivňuje dynamiku a nedovolí mi určité pozice. Nemůžu si třeba lehnout, kleknout, nemůžu spadnout. Senzory se nemohou dotknout podlahy, země.
Ve chvíli, kdy se dotknu předmětu, kde je třeba magnet, nebo něčeho kovového, signál se naruší a celý systém se musí restartovat. To znamená, že musím sundat senzory, dát je do krabičky, znovu je nabít, překalibrovat a znovu nasadit na sebe. To ale během představení nemůžeme udělat.
Jak dlouho jste to tedy zkoušel, aby byl váš pohyb dokonalý?
Čtvrt roku jsem se učil pracovat s technologií, protože mě dost limituje. Museli jsme vychytat její jazyk, pohybový slovník. Ze začátku jsem s ní dost bojoval, ale pak jsem pochopil, že k ní musím přistupovat spíš jako k partnerovi. Narazil jsem na jednu novou věc, kterou jsem nikdy ve své profesi neřešil.
My ctíme rytmus, to je jedna z nejdůležitějších věcí na jevišti. Ale technologie rytmus nectí. Má vlastní život. Je to až takový diktát. A proti tomu se nedá nic dělat, člověk to musí přijmout. Musel jsem být hodně trpělivý a zvyknout si.
Jak vaše představení přijali na Expu v Dubaji?
Měli jsme velký úspěch. Nečekali to. Byli nadšení a říkali, že takovou produkci tam ještě neměli. Poskytli nám skvělé technické zázemí.
Tady máme projekci a plátno, tam jsme dostali ledkovou zeď, což bylo něco fantastického. Vizuál a funkčnost technologie byly na sto procent.
Nechtěli vám například tu ledkovou stěnu věnovat?
Nechtěli. Ale já bych ji chtěl pro Laternu magiku určitě pořídit. Plátno a projekce jsou hezké, ale už je to retro.
Je před vámi plánovaná rekonstrukce pražské Nové scény. Kdy začne?
To se zatím neví. Objekt by se měl podle původních plánů zavřít v červnu 2022. Ale byly volby, bude nový ministr kultury a od toho se všechno vyvine.
Jak se v takové situaci, kdy jako umělecký šéf nemáte jistotu, plánuje?
Těžce. Mám dvě cesty: kdyby a nebo. Pracuju na nich paralelně. Do konce roku se rozhodneme, jakou půjdeme.
Už víte, kde budete mít náhradní scénu?
Jednáme s Městskými divadly pražskými, konkrétně s divadlem Komedie, kde bychom kromě večerních představení uváděli i odpolední představení pro děti. A řešíme alternativní projekty. Například spolupráci se Signal festivalem. A také zacílím na zájezdovou činnost.
Co lidem nabídnete?
Pro děti představení Zázrak stvoření. Povedlo se a diváci na ně chodí. Dále Robota, který je personálně úsporný. Na duben připravujeme inscenaci Poe. Je inspirovaná životem a tvorbou Edgara Allana Poea. Půjde o komediální horor.
Do funkce jste nastoupil v lednu, v těžké době. Jak to vnímáte?
Nastoupil jsem v té nejhorší době. Byl covid, divadlo je před rekonstrukcí, finance mají své limity. Přes to všechno mám ale dobrý pocit. Vlak se rozjel. Pořád něco děláme.
Máme dobré výsledky, mám dobrý tým, a hlavně mi je nakloněné okolí. Jak vedení, tak kolegové z dalších souborů, opery, baletu, činohry.
Může se vám hodit na Zboží.cz: