Článek
Kameraman Jaroslav Kučera, manžel režisérky Věry Chytilové, vystudoval pražskou FAMU a stal se jednou z osobností československé nové vlny. Točil například s režisérem Vojtěchem Jasným filmy Dnes večer všechno skončí (1954), Zářijové noci (1957), Touha (1958), Přežil jsem svou smrt (1960), Procesí k panence (1961) a Všichni dobří rodáci (1968), s Jaromilem Jirešem Křik (1963) a povídku Romance z povídkového filmu Perličky na dně (1965).
Pro Jana Němce natáčel Démanty noci (1964) a povídku Podvodníci (Perličky na dně), pro Jiřího Menzla povídku Smrt pana Baltazara a s Evaldem Schormem snímek Psi a lidé (1971).
Z filmu Jaroslav Kučera Deník
Se svou ženou Věrou Chytilovou pracoval na filmové povídce Automat svět a na Sedmikráskách (1966) či filmu Ovoce stromů rajských jíme (1969). Později se podílel i na slavných komediích Oldřicha Lipského jako Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) a Adéla ještě nevečeřela (1977).
„Letos by se dožili devadesáti let. Jsme moc rádi, že právě tímto osobním a objevným filmem můžeme uctít jejich výročí,“ uvedl ředitel festivalu Marek Hovorka.
Zajímavá žena, křehký člověk i Vinnetou, vzpomínají na Chytilovou kolegové a známí
„Je to skutečný filmový deník, který obsahuje jak skromné výjevy z rodinného života, tak obrazové experimenty a zkoušky. Připomíná zprávu, která byla mnoho let zavřená v láhvi – a my jsme ji vytáhli. Snažili jsme se, aby zůstala neporušena, nezohýbaná. Naslouchali jsme materiálu a snažili se zachovat svět Jaroslava Kučery takový, jaký byl,“ řekl režisér Felcman.
Podle něj jde o osobní pohled na bouřlivá šedesátá léta, na náraz let sedmdesátých, ale i o příběh jednoho vztahu a dospívání dětí. „Je to materiál, jaký má ve svém osobním archivu dnes takřka každý, ovšem tento pořídili dva výsostní filmaři: osobnosti, které zásadně ovlivnily podobu českého filmu. Čím otevřenější a pozornější pohled diváka, tím více se filmový materiál dokáže odměnit,“ dodal.
Ceny od Aj Wej-weje
Aj Wej-wej patří ve světě k nejznámějším čínským umělcům a aktivistům.
Novinkou třiadvacáté Ji.hlavy bude podoba festivalových cen. Ty letošní navrhl čínský umělec Aj Wej-wej. „Oslovili jsme ho s nabídkou vytvořit pro letošní Ji.hlavu festivalové ceny, protože Aj Wej-wej je nejen výrazná postava uměleckého světa, ale i aktivista a filmař. Právě jeho filmovou tvorbu jsme představili v roce 2012, kdy byl čínským režimem držen v domácím vězení,“ řekl Marek Hovorka.
„Aj Wej-wej ve svých projektech propojuje obyčejné lidi s uměním a umění s politikou, do které skrze své umělecké realizace vrací sociální a lidskoprávní témata. Jeho umělecké dílo je velmi různorodé, vyniká i sochařskými nebo architektonickými realizacemi. Za tím vším ale vidím Aj Wej-weje, člověka s digitální kamerou v ruce, která se v Číně proměnila v jednu z posledních zbraní nerovného boje s komunistickou čínskou státní mocí, jak to známe z jeho filmu Disturbing The Peace, uvedeného v Ji.hlavě před sedmi lety.“
Cenu za přínos kinematografii si odnese kazachstánský režisér Sergej Dvorcevoj, autor letošní ji.hlavské znělky. „Přesně dvacet let poté, co jeho film Den chleba získal historicky první cenu jihlavského festivalu, představí Dvorcevoj v Ji.hlavě svou kompletní retrospektivu a převezme ocenění,“ připomněl Hovorka.
„Jeho přínos je nesporný. Právě Dvorcevoj stál v devadesátých letech na samém počátku tendence sbližování hraných a dokumentárních filmů. Zatímco v dokumentech dokázal vybudovat silné obrazy ve chvílích naprosté všednosti, v hraných filmech natáčí s neherci v autentických prostředích tak, aby docílil co největší opravdovosti. Je nenápadným mistrem, který jako by natáčel stále tentýž film, v jehož středu je člověk bez privilegií, člověk vedoucí zápas o vlastní život, se stále přítomnou důstojností, humorem a vnitřní krásou,“ dodal.
Všechny podrobnosti o festivalu najdete na www.ji-hlava.cz.