Článek
Hudebník narozený v roce 1960 prozradil, že v sedmdesátých letech kradl osvětlení ze zahrad sousedů. „Mohl jsem pak díky tomu jíst v luxusních restauracích,“ řekl s odkazem na svůj „hlad“ po životě i muzice.
Na hodiny hudby začal chodit v šesti letech, když už věděl, že chce být skladatelem. Krátce nato začal skutečně skládat. „Když mi bylo dvanáct, šel jsem do třídy, ve které se vyučovala hudební teorie,“ řekl po letech.
„Právě tehdy jsem začal krást ze zahrad sousedů osvětlení, abych je pak mohl použít pro světelnou show koncertů své školní kapely. Potom jsem ale narazil na muziku Franka Zappy a díky ní zjistil, že nejde o světla, ale o hudbu a nespoutanou kreativitu. Zappa mě přiměl k tomu, abych si uvědomil, že mohu být umělec a mohu dělat, co chci,“ dodal.
V kapele Franka Zappy, který zemřel na rakovinu v roce 1994, si Vai stihl i zahrát. Později vystupoval mimo jiné ve skupinách Whitesnake, Alcatrazz či G3. Úspěch přišel po jeho druhém sólovém albu Passion and Warfare (1990). To první z roku 1984 bylo podrobeno přísné kritice hudebních odborníků a Vai si myslel, že spáchal „uměleckou sebevraždu“.
„Každý má jedinečný tvůrčí potenciál. Ke kreativitě nás jednoduše inspiruje něco, co nám připadá jako dobrý nápad,“ řekl v rozhovoru.
Dodal, že několik zásadních rad, které mu během jeho kariéry dobře posloužily, dostal i od svého staršího amerického kytarového kolegy Joea Satrianiho. Přirovnal ho k bratrovi a sdělil, že oba průběžně hledají záminky pro společnou práci nebo turné.
Steve Vai, potomek italských přistěhovalců, se narodil v New Yorku. Na svém kontě má tři ceny Grammy a patnáct nominací na ně. Vydal deset sólových alb. V roce 2012 ho časopis Guitar World zařadil mezi deset nejvýraznějších kytaristů světa.