Spor o Zbabělce míří ke smutné věčnosti

Pro první následovala brzy Legenda Emöke a Konec nylonového věku. Škvorecký objevil pro literaturu hovorovou češtinu, slang a vrátil do ní sebekritický pohled na Čechy v Evropě a také jazz a ironii osvobozující od vlády jedné strany. Ti druzí, s Josefem Rybákem v čele kohorty vykladačů, našli ve Zbabělcích „červivé ovoce“ a ještě je na pětiletku zakázali. Na dvě pak zalezli do děr, čekali však na svůj čas. Přišel s Husákovou normalizací.

Už její srpnová ouvertura v roce 1968 zmařila Miloši Formanovi záměr Zbabělce natočit. A tak je zdramatizoval skoro o půl století později Vladimír Fanta a na scénu je uvedl Filip Nuckolls. Pro divadlo, které hraje hlavně pro mladé publikum.

Co mu sdělí Škvoreckého zpráva o několika posledních válečných dnech na Náchodsku? O jedné revoluci po česku? Tedy o převratu bez krve, při kterém se jen z rubu na líc obrátí kabáty?

On to vlastně Rybák napsal skoro přesně. Parta pásků šmidlající po zábavách s dixielandem. Neunikl mu ovšem ani osten k sokolíkovskému hejslovanství proměněný s blížící se Rudou armádou v důrazné prosazování třídního pohledu nikoli snad dělníků a rolníků, nýbrž lumpenproletariátu, který se již sápe po otěžích nabízené moci.

V tom je Škvoreckého kritický obraz české společnosti nadčasový. Vždyť přece Zbabělci už nepasují jen na deziluze z převratu květnového (1945), únorového (1948), lednového či srpnového (1968), dubnového (1969), ale už také listopadového (1989).

Klub Arthur v Kostelci na konci války neměl jiné problémy než kdykoli později. Šlo o to balit holky, imponovat jim v rolích hrdinů a zhlížet se v radostné budoucnosti s nimi.

První vstup Dannyho Smiřického, Škvoreckého alter ega, do písemnictví druhé poloviny dvacátého věku, zůstává strhujícím svárem Čechů s věčně nenaplněnou tužbou otvírat okna do Evropy a jiných, kteří je opakovaně, neomylně a rádi všem natruc zase přibouchávají. Proto Škvorecký, Kundera, Lustig, Aškenázy, Gruša, Mňačko, Kohout a další skončili o pár let později mimo vlast, zatímco praví vlastenci, v té chvíli zrovna v internacionálním hávu, zase u moci.