Hlavní obsah

Spisovatel Radoslav Nenadál slaví jubileum

Právo, Radmila Hrdinová

Spisovatel, překladatel, literární vědec a anglista Radoslav Nenadál slaví ve středu 85. narozeniny. Svou tvorbu po celý život dělil mezi zprostředkování anglické a zejména americké literatury českým čtenářům a vlastní literární tvorbu.

Foto: ČTK

Radoslav Nenadál je dědicem poláčkovské a čapkovské povídkové tradice.

Článek

V jeho překladech vyšla u nás díla Hermana Melvilla, Henryho Jamese, Oscara Wildea, W. S. Maughama, Jamese Thurbera, Ernsta Hemingwaye, Johna Steinbecka, Tennesseeho Williamse, Johna Irvinga, Williama Styrona a dalších autorů, překládal též pro divadlo (Miliónový Marko Eugena O´Neilla), významná je jeho činnost literárněvědná, práce na jazykových učebnicích a výborech zahraničních autorů. Od poloviny 60. let působil na katedře anglistiky, germanistiky a nordistiky FFUK, kde přednášel především americkou literaturu.

Své vlastní prozaické práce začal publikovat až od poloviny 80. let, a hned první povídkový soubor Rakvářova dcera a jiné prózy upozornila na zcela ojedinělý autorský talent a osobitý pohled na obyčejný lidský svět. Nenadál je mistr hořce i humorně groteskních povídek psaných vytříbeným jazykem se smyslem pro živý dialog, pointu a jemnou psychologickou kresbu charakterů. V povídkovém žánru je důstojným nástupcem Karla Čapka, Karla Poláčka či Josefa Škvoreckého. Je také schikanederovsky sugestivním literárním portrétistou staré i současné Prahy, jedním z mála českých představitelů univerzitního románu i autorem píšícím s velkou otevřeností i pochopením o problémech homosexuální komunity.

Foto: archiv autora

Zatím poslední Nenadálův povídkový triptych nese název O lidech a slepicích.

Jeho jedinci zápolí s nepochopením většinové společnosti, z níž je vyděluje jejich výlučnost, ať již v podobě sexuální, inteligenční či psychické jedinečnosti. Dovede se vcítit do duše výsostných intelektuálů i obyčejných babek a dědků, je výborným znalcem ženské duše, mistrem lyrických líčení krajiny i lidského nitra, v neposlední řadě pak břitkým i laskavým satirikem. Jeho povídkové soubory Dušinky, Ovčáci čtveráci, Hynku, Viléme, Kubelková, Berany, berany, Zahrada, prózy Tudy chodil K. a další se řadí k tomu nejlepšímu, co v české literatuře od poloviny 80. let až dodnes vzniklo a co odevzdá literatura příštím generacím.

Zatím poslední soubor tří povídek pod společným názvem O lidech a slepicích aneb Malý triptych o zabití vyšel v loňském roce a je nahlédnutím do generačních předělů, osamělosti i pocitů člověka bilancujícího svůj život, to vše opět v ryze nenadálovském, hořce humorném i citlivém duchu.

Výběr článků

Načítám