Článek
Ohromné uvolnění po listopadu 1989 stálo u boomu nových skupin a scén. Na hardcorové se v roce 1991 z trosek kapel Akutní otrava a Gummy Pig vyloupli Slut, kteří – jako mnoho dalších pražských uskupení – debutovali na Strahově v klubu 007. „Sedmička, to je máma, na té jsme všichni vyrostli,“ řekl Novinkám za Slut Jan Lžičař, řečený Jelen, jenž se však ke kapele přidal až později, třebaže k širšímu okruhu jejích přátel patřil odjakživa.
Skupina chtěla reagovat na nástup noisu, ale spojována byla s hardcorovou scénou, na níž patřila k nejúspěšnějším. Slut v roce 1994 hráli v rámci festivalu Cross Town Traffic na pražském Výstavišti spolu s Headcrash či Spermbirds a ve stejném roce vydali debutovou nahrávku Get some Slut... or fuck yourself!
Na ni o dva roky později navázalo Smell Me vydané u velké firmy Polygram (dnes Universal) a klipy kapely se vysílaly na ČT i na Premiéře. Tentýž rok Slut vystoupili na Džbánu před Ministry, Frankem Blackem a Jesus Lizard na festivalu JAM’96. Na Výstavišti hráli před The Prodigy, nebo na klubové úrovni před tehdejšími hvězdami noisu, americkými The Cows. V roce 1998 kapela dokonce vyrazila na turné po USA.
Ve stejné době se dále posunula, protože začala využívat i elektroniku a loopy, což zúročila na úspěšné desce Luftganja (Indies Records). Následovník ovšem už nepřišel, kapela se rozešla a pokusy o obnovení byly obtížné, a většinou dlouho nevydržely. To se však změnilo na konci druhé dekády nového tisíciletí.
„Staří členové se potkali někdy před třemi lety na Nádražce v Dejvicích, a slovo dalo slovo, že to znovu zkusí. Nakonec je to šestičlenný těleso – zpěv, kytary, klávesy, bicí a dva(!) basy,“ upřesnil pro Novinky Lžičař. Hraní si kapela užívá. „Je to osvěžující. Člověk musí dělat něco jinýho, aby mu ze všeho ostatního nehouplo,“ přiznal tento basista.
I když Slut nyní oslavili třicátiny, rozhodně v jejich případě nejde o nostalgický reunion. Naživo hráli jen tři staré známé songy, základ repertoáru tvoří nový, publiku dosud neznámý materiál. S ním je kapela momentálně ve studiu a dokončuje album, za dvaadvacet let první od toho posledního: „Je první od Luftganji, tak si dáváme víc záležet a nechceme nic uspěchat,“ řekl jeden ze dvou základních pilířů Slut, kytarista, který vystupuje pod jménem Hrádek.
Víc však nechtěl prozradit ani ten druhý, zpěvák a doprovodný kytarista Jakub Cecil Plachý, natož termín vydání.
Zakladatelé Slut Jakub Cecil Plachý (v popředí) a Hrádek
Nováček Lžičař však jménem kapely připustil, že zvuk Slut se dost posunul a ani si není jistý, jestli je to hardcore: „Já mám spíš pocit, že je to psycho noise, ale škatulky jsou zavádějící. Šouplo se to jinam, místy se to zpomalilo, zhutnělo to, jsou tam delší kompozice.“
Také matador Hrádek dodal, že čistý hardcore to vlastně nebyl nikdy, třebaže drsný zvuk ve tvorbě kapely dominuje i v současnosti: „Slut totiž od začátku nebyla žánrově uzavřená záležitost. Někdo jsme vyrostli na Voivod, někdo na Butthole Surfers, další na Spacemen 3, na prvních deskách bylo cítit reggae, dub; na Smell Me máme dokonce poctu Micheli Magnemu (autoru hudby k filmům o Fantomasovi – pozn. red.), teď víc posloucháme Swans, Stooges, Ornetta Colemana i Leadbellyho, víc si k tělu připouštíme třeba i Pink Floyd. Proč ne?“