Článek
Jak jste na sebe vůbec narazili?
Černý: Často jezdíme hrát na Slovensko a tam na nás na každém rohu číhá nějaký kamarád s flaškou v ruce a většinou i radou, abychom se dali dohromady s Kandráčovci. Poslouchali jsme to několik let, až jsme se s nimi opravdu spojili.
Věděl jsem, do čeho vstupujeme, nebyla to pro mě neznámá kapela. Mám na Slovensku sestru, která mi hlásí veškeré hudební novinky odtamtud a ke všemu platonicky miluje Ondru Kandráče. Obecně k sobě obě kapely chovají úctu a mají se rády. To byl ostatně jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli prožít pár měsíců hudebního života spolu.
Pojí vás i podobné hudební cítění, obě skupiny ve své tvorbě těží z lidových písní.
Holas: Přesně tak. A samozřejmě je pro nás zajímavé sblížit se s kapelou ze sousední země, která jde na muziku podobně jako my.
Ondřeji, kdy jste se seznámil s muzikou Čechomoru?
Kandráč: Zatímco Čechomor jezdí koncertovat na Slovensko, my do Čech až tak často nejezdíme. Českou hudbu ale sledujeme a víme, že Čechomor je obrovský fenomén. Já osobně jsem jeho velkým fandou od raného mládí. Poprvé jsem jeho písně slyšel v roce 2001, když jsem byl s folklorním souborem Ekonom, s nímž jsem tehdy spolupracoval, na pětitýdenním zájezdu v Austrálii, konkrétně v Melbourne.
Hráli jsme pro slovenskou komunitu, která tam žije, a v ní byl jeden chlapík, který mi řekl, že dostal z Čech zajímavé cédéčko a že mi ho pustí. Přehrál mi album Čechomoru. Já byl nadšen a řekl jsem mu, že je to pecka. Nato jsem mu položil řečnickou otázku, proč tuhle kapelu neposlouchám i já. Ten den jsem se stal jejím věrným a skalním fanouškem. Už je to jednadvacet let.
Vystupovali jste spolu v roce 2019. Co vás přimělo pokračovat?
Holas: Rozhodli jsme se pro to už před těmi třemi lety. Tenkrát jsme spolu v době Vánoc hráli v pražském Divadle Hybernia a byla to skvělá zkušenost. Bavilo nás to, a tak jsme si řekli, že v létě roku 2020 odehrajeme čtyři společné koncerty v Čechách.
Bohužel však přišel covid a koncerty se začaly posunovat s ohledem na pandemickou situaci. Přeložily se až do letošního roku, kdy snad konečně dojde na to, že si vedle sebe zahrajeme.
V mezičase jsme vymysleli, že bychom na nich mohli nějaké písničky zahrát spolu. K tomu jsme ještě přidali myšlenku, že společně nějaké nové písně natočíme.
Koncerty budou postavené tak, že začneme všichni. Potom budou hrát Kandráčovci, pak něco opět zahrajeme spolu, následovat bude Čechomor a ve finále se na pódiu opět spojíme. Celé jsme to nazvali Česko-slovenský večer, protože chceme lidi spojovat, ne rozdělovat. Myslím si, že v tuhle dobu je to ten nejsprávnější postoj.
Černý: Kandráčovci i my máme na folklor trochu jiný pohled, ale to nás vzájemně obohacuje a baví. Vidíme v tom smysl.
Čechomor natočil s Kandráčovci singl Byla vojna
Kandráč: Češi a Slováci k sobě mají historicky velmi blízko. Sice jsme se rozdělili, ale v srdcích mnoha lidí se to nestalo. Tatry jsou slovensko-moravsko-české stejně jako česko-moravsko-slovenské. Navíc my, lidé z východu Slovenska, říkáme, že jsme to vždy měli blíž do Prahy než do Bratislavy.
A tvrdí se, že snem každého východňára, jak se u nás lidem z východu Slovenska říká, je žít nějaký čas v Bratislavě, aby jednou mohl skončit ve východňárském nebi, v Praze.
Písničky, které spolu nahráváte, vznikly přímo pro tuto spolupráci?
Holas: Spousta z nich ano, ale sáhli jsme i po starších.
Kandráč: Narodilo se několik silných skladeb, díky kterým obě kapely dostaly nový impulz a novou energii.
Jde o písně autorské, nebo jsou ze sborníků lidových písní?
Holas: Je to tak napůl. A některé třeba vycházejí z folkloru a jsou námi dopsané.
Černý: Momentálně u nás probíhá určité posouvání hranic v tom, jak se s lidovou tvořivostí nakládá. Některé pokusy se mi moc nelíbí, a i proto mám velkou radost, že můžeme spolupracovat s Kandráčovci. Máme na tvorbu i práci s lidovými inspiracemi shodný pohled a stejně k nim přistupujeme.
Již 15. dubna vyjde váš společný singl a videoklip. Jakou skladbu představíte?
Holas: Jmenuje se Byla vojna byla a vznikla už před lety. Dokonce jsme ji s Čechomorem natočili, vyšla na soundtracku k filmu Svatba na bitevním poli v roce 2008. Nikdy jsme ji ale nehráli živě.
S Kandráčovci jsme si ale řekli, že bychom ji mohli vzkřísit. Znovu jsme ji tedy nahráli, oni dodali kus svého umu, takže má česko-slovenský text, a v novém kabátu je hotová.
Bude výsledek vaší spolupráce zachycen třeba na albu?
Černý: Vzhledem k tomu, že naše spojení je svým způsobem fenomén, byla by škoda, kdyby se nějak nezaznamenalo. Uvidíme, jestli vznikne i video, ale audio to bude stoprocentně.
Budete koncertovat i na Slovensku?
Kandráč: Je to jeden z cílů naší spolupráce, protože by byla škoda ochudit o toto spojení slovenské diváky. V plánu jsou tedy i čtyři koncerty na Slovensku.
Společné koncerty
4. 6. Český Krumlov
23. 7. Dolní Lomná
6. 8. Starý Hrozenkov
27. 8. Telč