Hlavní obsah

Sedm klíčníků odemklo pokladnici s korunovačními klenoty

Právo, Novinky, Peter Kováč
Aktualizováno

Prezident Miloš Zeman a dalších šest zástupců státu, církve a města Prahy odemklo ve čtvrtek večer komoru s českými korunovačními klenoty. Symboly české státnosti tak znovu po pěti letech opustily místo své úschovy v katedrále svatého Víta. Od pátku budou vystaveny po deset dní ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Sedm klíčníků odemklo komoru s korunovačními klenotyVideo: Česká televize ČT24

Článek

Slavnostní akt proběhl v 18:00. Držitelé klíčů odemkli komoru a vynesli z Korunní komory korunovační klenoty. Čestná stráž je pak ve speciálních nosítkách donesla do Vladislavského sálu, a to v doprovodu prezidenta a dalších klíčníků. Právě ve Vladislavském sálu bude moci od pátku veřejnost klenoty vidět.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Sedm držitelů klíčů odemklo ve čtvrtek večer Korunní komoru.

Předpokládá se, že zájem bude velký, lidé by proto při cestě na Hrad měli počítat s dlouhými frontami.

Vynesení korunovačních klenotůVideo: Česká televize ČT24

Korunovační klenoty sestávají ze svatováclavské koruny, žezla, jablka a dalších vzácných předmětů. Ke korunovaci náležely i jiné rekvizity, zejména svatováclavský meč a také zlatý relikviářový kříž používaný při ceremonii až od roku 1527. Meč i kříž najde divák trvale vystavené v nově otevřené svatovítské pokladnici na Pražském hradě.

Svatováclavský meč a relikviářový křížVideo: Novinky

Klíče ke korunovačním klenotům drží představitelé státu, města a církve - prezident, premiér, předsedové obou komor parlamentu, pražský primátor, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly. Všichni ve čtvrtek v podvečer místnost s klenoty postupně odemkli a měli příležitost si je prohlédnout.

Korunovační řád

Český korunovační řád vypracoval ve 14. století Karel IV. a jeho nejbližší rádci. Šlo o státnický čin stejného významu, jako bylo založení pražské univerzity. Panovník z rodu Lucemburků se při sepisování scénáře ceremonie hodně inspiroval v Německu a ve Francii, ale drobné detaily naznačují i vlastní originální pojetí.

V předvečer korunovace budoucí český král na pražském Vyšehradě zhlédl památky po prvním Přemyslovci – střevíce a mošnu legendárního Přemysla Oráče, který se z pole dostal přímo na český trůn. Průvod pak budoucího vládce vyprovodil na Pražský hrad až do jeho ložnice. Ráno ho probudili a oblékli přední církevní hodnostáři a všichni se přesunuli do interiéru středověké katedrály sv. Víta.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Svatováclavská koruna a jablko.

Nový král byl nejprve pomazán posvěceným olejem na hlavě, prsou, plecích, pažích a rukou. Pomazáním se běžný smrtelník stával výjimečnou osobou – vládcem obdařeným boží milostí. Arcibiskup mu na ramena položil královský plášť a z rukou biskupů převzal královský meč k ochraně země. Jím měl bránit křesťanství, chránit vdovy a siroty, prosazovat spravedlnost. Meč obětoval král na oltáři bohu. Jeden ze šlechticů ho musel symbolicky vyplatit a pak ho vždy nesl při obřadech před králem.

Poté byly novému panovníkovi dány prsten, žezlo a jablko. V samém závěru ceremoniálu církevní hodnostáři požehnali královské koruně, která byla očištěna svěcenou vodou. Arcibiskup ji vložil na hlavu krále a panovníkovi bylo řečeno ústy biskupů, že královská koruna je přímým vyjádřením slávy, cti a odvahy, že teprve díky ní vystupuje jako skutečný ochránce církve a království, že získává i podíl na kněžské službě a že se ve svém království stává zástupcem a obrazem boha na zemi.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Čestná stráž přináší schránu s Korunovačními klenoty, které byly 9. května 2013 instalovány na expozici ve Vladislavském sále. V pozadí držitelé klíčů Miloš Zeman, Petr Nečas, Miroslava Němcová, Petr Štěch, Bohuslav Svoboda, Václav Malý a Dominik Duka.

K úplnému závěru patřilo usazení českého krále na trůně, holdování přítomných a konečně slib panovníka, že bude dodržovat zákony, spravedlivost a mír a bude vládnout milosrdně a pobožně.

Obraz Krista na zemi

Svatováclavská koruna nebyla jen zlatý skvost posázený drahokamy, které na každé ze čtyř stran vytvářejí zvláštní barevnou kompozici červených a modrých kamenů. Sloužila i jako schránka pro uložení trnu z Kristovy trnové koruny. Trn byl umístěn do křížku, jenž jí dominuje uprostřed. Takové svaté schránce se říká relikviář, takže královská koruna se od počátku stala nejen světským, ale i církevním předmětem hodným nejvyšší úcty. Věřící by před ní měl pokleknout!

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jako první si korunovační klenoty prohlédli nejvyšší ústavní činitelé. Veřejnost je uvidí v pátek.

Význam to mělo symbolický a rituální. Když Pilátovi vojáci narazili na Kristovu hlavu věnec upletený z trnů, vystříkly z Ježíšovy hlavy první pramínky krve. A tato krev se považovala za zázračnou a vykupitelskou. Na obrazech Ukřižování Krista stéká po kříži na lebku praotce všech lidí Adama, kterého očišťuje od všech hříchů.

Několik trnů, jež byly „vykoupány“ v Kristově krvi, Karel IV. získal z Paříže, protože v roce 1239 vzácný unikát – Kristovu trnovou korunu – vykoupil z Byzance francouzský král Ludvík IX. Součástí francouzské státní propagace se pak stala tradice, že jejich vládce občas nějaký trn věnoval svým přátelům a příbuzným. Na hradě Karlštejně je dodnes nástěnná malba, která názorně ukazuje předání dvou trnů Karlovi IV. Otec vlasti je bere delikátně do rukou, jako by to byly nejcennější drahokamy.

Česká královská koruna se díky trnu stávala symbolem celé Kristovy koruny, takže její držitel se stával opravdovým obrazem boha na zemi. Ve středověku pouze koruna francouzských králů obsahovala stejný trn připomínající utrpení Krista, ale i jeho slávu jako vykupitele. Francouzi si ale svoji korunu zničili za revoluce na konci 18. století.

Nicméně snaha spojit korunovační klenoty přímo s Kristem se projevuje třeba i v koruně lombardských králů, jakou najdeme v pokladnici italské katedrály v Monze. Věřilo se, že jako materiál k výrobě koruny bylo použito železo z hřebu, kterým byl Kristus přibit ke kříži.

Svatováclavská koruna byla poprvé použita v neděli 2. září 1347 při korunovaci Karla IV. Protože budování gotického chrámu svatého Víta bylo v samých počátcích, odehrál se ceremoniál ve staré románské katedrále nazývané Spytihněvova bazilika. Korunu vložil na hlavu Karla IV. arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Žezlo a jablko

Původní gotické žezlo a jablko se nezachovalo, až za vlády prvních Habsburků na českém trůně je znovu vytvořil neznámý zlatník dobře obeznámený s uměním renesance. Jablko sloužilo k manifestaci panovnické moci – proto je na něm i nápis „Bůh vládne nebesům a králové zemi“.

Foto: Právo-Jan Handrejch

Zlatý relikviářový kříž používaný při korunovacích od roku 1527.

Tepané reliéfy v horní části se vztahují k příběhům starozákonního krále Davida, který byl tradičně příkladem dobré a spravedlivé vlády středověkého panovníka, dole je starozákonní Adam v ráji, praotec celého lidstva.

Žezlo je v českém korunovačním řádu nazýváno prut moci a spravedlnosti, byl to svého druhu magický předmět, král jím měl ubránit svoji vládu před veškerým zlem a bloudícím jím měl ukázat cestu. Má podobu hůlky, na jejímž konci jako by vyrostl nádherný zlatý květ. Odborníci považují české žezlo i jablko za nejkrásnější středoevropské klenoty 16. století.

Pouze pro korunovace

Svatováclavská koruna byla od počátku zasvěcena českému zemskému patronovi, přemyslovskému knížeti sv. Václavovi. S jejím vzhledem asi nebyl Karel zcela spokojen, protože ještě za svého života doplnil zlatou čelenku i čtyři lilie o další drahokamy, které se mu podařilo dodatečně sehnat.

České korunovační klenoty

1345 – pravděpodobné datum zhotovení koruny

1346 – první historická zmínka o koruně

1347 – datum zhotovení koženého pouzdra pro korunu

1420 – do tohoto roku byla koruna uložena v katedrále sv. Víta v Praze, pak ji odvezl císař Zikmund do Budína (Budapešti)

1436 – koruna převezena do Čech a uložena na hradě Karlštejně

1619 – koruna odvezena do Prahy a po roce 1620 uložena do katedrály sv. Víta

1743 – koruna odvezena na půl století do Vídně

1791 – navrácení koruny na Pražský hrad a její trvalé umístění v katedrále sv. Víta

Koruna a k ní náležející klenoty mohly být podle přání Karla IV. použity jen při korunovaci nebo při zcela výjimečných příležitostech, kdy měla být okázale manifestována moc českého krále. I tehdy však platila podmínka, že koruna neměla opustit území Prahy, což ale nedodržel už Karlův syn Zikmund, který český klenot na čas odvezl do Budína v dnešním Maďarsku, protože v Českém království zuřila občanská válka mající podobu náboženského zápasu mezi katolíky a husity.

Související témata:

Výběr článků

Načítám