Článek
"Způsobem myšlení, myšlení hlavou i srdcem. Hledáním společného jazyka. Trvalou vzpourou proti všemu, co život mrzačí a ničí. A pořád pro mne zůstává zázračnou možností porozumět sám sobě. A skrze sebe světu."
Už dorůstající "děti" si pamatují jeho básničky z Aprílové školy. Starší znají jeho "vážnou" poezii a snad úplně všichni znají jeho sršaté a poetické aforismy.
Pokaždé nejde jen o slova kritiky či poznání, ale o důvod k zamyšlení. Jako ve čtyřverší Dveře: "Za dveřmi čeká celý svět,/svět ztrát a nálezů, svět večných vart a štací./Dítě se učí odcházet,/a dospělý se celý život vrací."