Článek
Šedesátiletá autorka v metropoli vyhledávala místa, která se od dob jejího dospívání a mládí nezměnila. „Jedná se o zákoutí nebo detaily, které se v Praze zachovaly beze změny přibližně od osmdesátých let a do nichž se otiskla i atmosféra normalizace,“ uvedla kurátorka výstavy Milena Slavická. Malířka dodala, že v obrazech se snaží oživit své vzpomínky na město, jak ho znala, a proto neodrážejí dnešní skutečnost zcela přesně, ačkoli volí realistickou malbu a při přípravě pracuje s fotografiemi.
Obrazy zachycují celé ulice s bloky domů, ale také interiéry veřejných prostor, jako je třeba finanční úřad, kulturní dům nebo čekárna u lékaře. Mají spíš civilní a prozaický ráz, ale podle kurátorky se v nich projevuje i citová stránka.
„Neznamená to ale, že by její obrazy byly sentimentální, naopak. Můžeme v nich najít i smutek nebo stesk, ale případná melancholie a nostalgie jsou vždy zdrženlivé a střídmé,“ dodala kurátorka. Malířka podle ní promyšleně a mistrně pracuje se všedností, obyčejností: „Výběr místa, detaily, kompozice ˗ to všechno působí jako správně zvolená slova, která jsou pronášena zřetelně a vážně, jako by šlo o nějaké velmi důležité sdělení.“
Ivana Lomová je malířka, grafička a ilustrátorka. Od 80. let publikovala kresby v novinách a časopisech, ilustrovala více než 25 knih, zejména pro děti a mládež, pracovala i pro kreslený film. Se sestrou Lucií zpočátku spolupracovala na dětském komiksu Anča a Pepík, který poprvé vyšel v roce 1989. Příběhy dvou myšek, v nichž pak sestra Lucie pokračovala sama, stále patří k nejoblíbenějším dětským knihám.
Volné tvorbě se Ivana Lomová věnuje od počátku 90. let. Vzpomínky, které se snaží zachytit i v nejnovějším cyklu věnovaném Praze, jsou pro ni dlouhodobě významným tématem. V jejích obrazech se objevuje také téma samoty a složitosti vztahů, společenských i rodinných rituálů: portrétovala manželské dvojice, zachycovala lidi v dopravních prostředcích, kavárnách, galeriích. Je zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
