Hlavní obsah

Robert Bryndza: Detektivku jsem chtěl napsat odjakživa

Právo, Andrea Zunová

Jeho detektivky hltají čtenáři po celém světě. Ne každý ale ví, že spisovatel Robert Bryndza začínal jako autor romantických komedií a krimi žánr byl jeho snem. Když napsal první knihu své volné detektivní série Dívka v ledu zjistil, že se čtenářům dokonale trefil do noty.

Foto: archiv Roberta Bryndzy

Robert Bryndza

Článek

Ve světě se jí prodaly více než dva miliony výtisků, které byly přeloženy do 27 jazyků. Na nedávném veletrhu Svět knihy představil svůj poslední thriller Smrtící tajnosti. A svým čtenářům se podepisoval úctyhodné dvě a půl hodiny.

Hlavní hrdinka jeho detektivní série šéfinspektorka Erika Fosterová se narodila na Slovensku a do Anglie šla nejprve pracovat jako au pair, postupně se vypracovala až na šéfku vyšetřovatelů. Spisovatel Robert Bryndza má se svou postavou společné právě Slovensko. Ale opačně. Narodil se a vystudoval v Anglii a na Slovensku již několik let žije se svým manželem Jánem.

Původně Robert Bryndza vystudoval herectví a kvůli němu začal i psát. Z nedostatku příležitostí se totiž rozhodl napsat divadelní hru. Sklidil s ní velký úspěch na divadelním festivalu v Edinburghu a ve psaní pokračoval.

Brzy se v Británii zapsal jako úspěšný autor humoristických romantických románů. Postupně vydal pět knížek s hlavní hrdinkou Coco Pinchardovou, román Miss Wrong and Mr. Right a spolu se svým partnerem Jánem sepsali satiru na „báječný“ život v továrně na sny s názvem Lost in Crazytown. Inspirací jim byl jejich pobyt Hollywoodu, kde Robert pracoval jako herec a Ján jako vizážista.

Robert Bryndza si však v hlavě nosil námět na thriller s Erikou Fosterovou. Po první úspěšné knize Dívka v ledu následovalo šest samostatných detektivních příběhů, které vyšetřoval osvědčený tým.

Foto: archiv Roberta Bryndzy

Robert Bryndza

Kdy jste začal s profesionálním psaním?

Profesionálně jsem začal psát v době, kdy jsem po studiích herectví neměl žádnou práci a rozhodl jsem se, že si pro sebe napíšu divadelní hru. Jmenovala se Branko a Branka, byla o chorvatském kouzelníkovi a představil jsem ji na divadelním festivalu v Edinburghu. Její úspěch byl pro mě impulsem, abych se psaní začal věnovat ještě víc, tak jako jsem o tom v dětství snil.

Měl jste někdy nějaký spisovatelský vzor?

Asi Stephena Kinga. Mám hrozně rád nejen jeho romány, nejvíc asi Misery, ale i jeho knihu s názvem O psaní, což je zčásti autobiografie a zčásti úvahy o spisovatelském řemesle. Rád mám taky Thomase Harrise, autora knihy Mlčení jehňátek, to je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Postava, kterou ve filmovém zpracování hraje Jodie Fosterová, mě i částečně inspirovala k mé hlavní hrdince – Erice Fosterové. Podle mě je to totiž jedna z nejlépe napsaných ženských policistek. A mimo žánr detektivek a thrillerů si vážím Sue Townsendové, „stvořitelky“ postavy Adriana Molea.

Proč jste si vybral právě detektivní žánr?

Přestože jsem začal jako autor romantických komedií, detektivku jsem chtěl napsat odjakživa. Jednou jsem si řekl, že když to neudělám teď, i když je to risk, neudělám to nikdy. A tak se zrodila Dívka v ledu a celá série s Erikou Fosterovou.

Jak těžké je vytvořit napětí a napínavou linii příběhu?

Je to těžké. Obvykle napřed hodně přemýšlím, pak píšu a pak hodně krátím… Například jenom první kapitolu poslední vydané knihy – Smrtící tajnosti – jsem přepisoval třicetkrát, než jsem byl spokojený. To myslím dobře ilustruje, jak náročné to je.

Foto: archiv Roberta Bryndzy

Kniha Dívka v ledu byla přeložena do 27 jazyků

S šéfinspektorkou Erikou už v ČR vyšlo 6 knih. Byla asi šťastná volba, že jste za hlavní hrdinku zvolil ženu, většinou se jedná o drsné chlapíky. Co vás k tomu vedlo?

Určitě to byla dobrá volba. Rozhodně bych nic neměnil, ani po těch třech letech. Navíc si myslím, že je rozhodně zajímavější psát ženskou hrdinku. Erika Fosterová je žena-detektiv pracující v prostředí, kde stále mužské pohlaví dominuje. To mi dává prostor pro zajímavé epizody. Erika totiž musí vynakládat skoro stejné úsilí na to, aby chytila vraha, jako na to, aby se prosadila a uhájila své postavení u policie.

Sice nemám problém jako autor „splynout“ s žádnou postavou, mužskou, ženskou, kladnou i zápornou, ale z těchto důvodů považuji ženské hrdinky za nosnější.

Jak dlouho vám většinou v hlavě zraje námět na další knihu?

To je těžké říct, protože některé části mám rozmyšlené dlouho dopředu. Ale asi by se dalo shrnout, že od nápadu k rukopisu se kniha rodí rok.

A už něco připravujete?

Ano, připravuji další detektivní sérii. Odehrává se také v Londýně a hlavní hrdinkou je Kate Marshallová. Dříve bývala policistkou s dobře rozjetou kariérou, ale její poslední případ se zamotal a skončil skandálem. Po patnácti letech se ale objeví případ, jehož modus operandi kopíruje tehdejší vraždy, a Kate se vrací, aby dokončila svou práci… Už mi zbývají jen poslední úpravy, takže se čtenáři na další knihu můžou těšit ještě letos.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Související témata:

Výběr článků

Načítám