Režisér a střihač Anders Refn: Pověst Triera jako zlého a brutálního režiséra je nesmysl

Ano. On už od dětství trpí různými úzkostmi, takže nikam moc nejezdí. To se týká i natáčení. Během Tance v temnotách jsem vedl štáb v San Francisku, s americkým štábem a Catherine Deneuveovou. On má problém i s nástupem na trajekt. Pomáhal jsem také při natáčení Antikrista, při kterém trpěl depresí.

Ani ne, máme podobný vkus a dobře se známe, stříhal jsem pro něj osm filmů. Začal jsem na Prolomit vlny, což byl i jeho průlom, komerční i emoční, protože najednou dokázal lidi rozbrečet, předtím točil víc intelektuální věci ovlivněné Tarkovským. Tehdy jsme také vymysleli manifest emocionálního střihu, plný originálních, divných skokových střihů. On miluje manifesty.

Na filmové škole, kde jsem učil střih. I když poprvé jsem ho vlastně viděl, když mu bylo asi deset let, na natáčení seriálu, kde Lars hrál a který natáčel manžel mé první ženy. Pracovat jsem pro něj začal poté, co se rozhádal se svým střihačem, mým studentem.

To ano, ale má velmi dobré oko, ví, kdy je scéna pravdivá, ví, co je v kterém záběru zajímavé. A ví, co chce a co ne. Neříká „možná“ jako řada jiných režisérů. Spolupráce s ním je mnohem snazší a také zábavná. Nikdy se s ním nehádám. Je také otevřený dobrým nápadům, pokud se týkají způsobu, jak se dostat k tomu, co chce.

Jedním z motivů, proč točí filmy, je být sám sobě psychoterapautem a vypořádávat se se svými nočními můrami. Antikrist je očividně o úzkostech.

To byla taková hloupá aféra, podle mě za ni mohla i moderátorka té tiskové konference. Proti Antikristovi bylo natáčení Melancholie až nečekaně radostné a milé. A pak se Lars na tiskovce k ní pokusil být vtipný – ale smáli se jen dánští novináři. Moderátorka se ho měla zeptat, co tou větou, že rozumí Hitlerovi, myslí, když je přece levičák. Místo toho mu řekli, že pokud se přiblíží k Festivalovému paláci, kde se hrál jeho film, francouzská policie ho může zatknout. To ho dost vyděsilo.

Co se týče pověsti, že je zákeřný a zlý a těžko se s ním pracuje a je brutální k ženám, to je nesmysl. Všichni herci ho milují. Kromě Björk. Ta se s ním kvůli Tanci v temnotách hádala, protože chtěla mít kontrolu nad hudbou. Lars je velmi upřímný člověk, proto se dostává tak často do problémů.

Svým dětem nemůžete říkat, co mají dělat. Nemůžete jim radit, aby si našli nějakou slušnou práci. Můj otec byl významný divadelní scénograf. Já s bratrem jsme ale chtěli k filmu. Odmala jsem viděl, jak je život umělce na volné noze nejistý. A stejně právě tak žiju. Nicolas také. Mám i dvě dcery. Jedna zrovna dostudovala sochařinu, tu mladší zajímá chemie.

No, Nicolase dost štvalo, že jakmile natočil nový film, všichni novináři se ho ptali na Triera, zatímco on chtěl prezentovat své dílo. Takže o sobě na dálku řekli něco hloupého a byla z toho bouře ve sklenici vody. Nicolas má svůj způsob práce, což chápu, i já si chtěl dělat věci po svém, když se mi otec snažil pomoct.

To ano, pořád. Nicolas mi také ukazuje své filmy, akorát vím, že musím být opatrný, abych je hodnotil jako otec, ne filmař. Už teď má ve svém filmu Dealer 2 scénu otcovraždy. Vztahy otců a synů jsou komplikované. I když dominantní matky bývají také obtížné.

Velmi milá. Šila šaty pro módní salóny, pak ale zůstala v domácnosti, taková byla doba. Hodně ovšem pomáhala mému otci.

Moje první žena je velmi talentovaná fotografka, akorát není moc ambiciózní, raději než práci se věnovala rodině. Já to měl naopak a dvě rodiny se mi rozpadly. Moje druhá žena pracovala v avantgardním divadle, chtěla se věnovat i filmu, ale onemocněla a nezvládala moc stres.

Ne, většina těch filmů je dost špatná. To je součást jeho rebelie. Chce zničit umělecký vkus, propagovaný těmi zaprděnými milovníky umění.

V listopadu začnu točit o Dánsku za druhé světové války. Narodil jsem se v roce 1944 a vyrostl jsem na filmech o hrdinných Dánech a zlých Němcích. Přitom první tři roky Dánsko kolaborovalo tak příkladně, že si je Hitler chválil.