RECENZE: Vtip, nadhled i vztek Visacího zámku

A tak zatímco britští Sex Pistols v nejslavnější punkové písni historie brojí proti tehdejší britské společnosti, Honza Haubert ve svém textu zpívá, že by chtěl být „hospodskej“. Zcela přirozeně navázal na přístup, s nímž napsal velkou část předcházejících textů, i těch na nové desce. Jsou v nich nadhled, vtip i vztek.

S radostí si třeba hned ve dvou skladbách na novince pohrál se slovem „pičus“. Takto je pojmenovaná celá píseň a v úvodní Nestojí mi je použito při identifikaci postavy, která za moc nestojí. Zpívá i o vegetariánovi, jenž marně hledá potravu, přičemž v textu mazaně použil odkaz na vydavatelství Polí5 ve slovním spojení „Obešel už polí pět, kouká, co by ještě sněd...“ (Vegetarián).

Vypouští do světa drby o spřátelených kapelách (Tam-Tam), které však netřeba brát vážně, ve stejnojmenné písničce opěvuje zesnulého slovenského baskytaristu Fedora Freša či pranýřuje nevstřícnost úředníků (Na úřadě). To vše se děje vedle zhudebněné Erbenovy Polednice, jež je pocitově Haubertovým textům na dohled.

V jeho nakládání se slovem jsou většinou lehkost a vtip. Opakovaně se nicméně na albu objeví dětinská hříčka, a to v písních Nestojí mi (Nestojí mi, nestojí mi, nestojí mi za to...) a Hrubý Jeseník (Zase jsem ti nepodržel, nepodržel jsem dveře...). Zní to jaksi nedospěle.

Hudebně se Visací zámek ani po osmatřiceti letech na scéně moc nemění. Pravda, čas naučil jeho členy ovládat nástroje obstojně a je patrné, že šli za semknutým zvukem, který vystlali patřičnou porcí kytarových stop včetně sól. Nadále jsou ale jejich písně přímočaré, čitelné a v aranžích stabilní.

Visací zámek je nadále punkrocková kapela, která předkládá syrové melodické skladby opatřené texty vzešlými z Haubertovy široké slovní zásoby. A opatřené též jeho osobitým zpěvem, ve kterém se o sebe roztomile opírají punkový škleb a důsledná výslovnost.

Hodnocení: 65 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: