RECENZE: Všední den okem nevšedního malíře

Místo prezentace děl není zvoleno náhodně. Palác Kinských na pražském Staroměstském náměstí je totiž významnou rokokovou stavbou, kterou postavil český architekt italského původu Anselmo Lurago. K dokreslení celé atmosféry organizátoři pojali interiér coby rokokové salóny s dobovými doplňky jako například nábytkem, tapetami nebo porcelánem.

To je velmi dobrý nápad, protože k pochopení tvorby Norberta Grunda musíme nezbytně vstřebat do sebe duchovní i estetický fenomén doby rokoka. Tato historická etapa je často nazývána galantním stylem, jenž hluboké kořeny zapustil především mezi francouzskou šlechtou.

K nám se rokoko dostalo kolem poloviny 18. století a ovlivnilo bezpochyby i umělecký styl Norberta Grunda. Inspirační zdroje představovali především mistři holandské i vlámské žánrové malby, italští krajináři a tvůrci vedut a také francouzští malíři galantních scén, jako třeba Antoine Watteau.

Organizátoři výstavy se na styčné body Grunda a jeho souputníků pečlivě zaměřili. Na úvod zařadili rytiny Jana Jiřího Balzera, které představují celý komplex prací vzniklých coby reprodukce malířových obrazů.

Expozice je rozdělena na několik tematických vizuálních kapitol (Zahrady lásky, Válka, bitva, boj či Život ve městě a na vesnici), v každé z nich pořadatelé soustředili sérii obrazů vedle sebe. Tam najdeme díla nejen našeho rokokového mistra, ale i práce dalších malířů daného stylu. I když jsou jeho obrazy často malých kabinetních formátů, mají výstavní interiéry dostatek světla nejen díky umělému osvětlení, ale i díky velkým oknům. Návštěvník si tedy může vychutnat i malé detaily. A ty stojí za to odhalovat. Například obraz Čtyři koupající se dívky přináší na první pohled banální téma ženské nahoty. Když přistoupíme blíže, spatříme precizní zpracování i sebemenších drobností. Autor si dal práci, aby látka, kterou má jedna z dam přes ruku, působila plasticky a aby každá vlnka na vodní hladině evokovala proudící vodu.

Totéž lze spatřit i u oleje Dáma na houpačce. Do poslední nitky propracované vlnící se sukně dam ukazují, že dílo vytvořil opravdu bystrý pozorovatel okolí.

Oblíbené rokokové téma, v tomto případě mírně připomínající ikonický obraz francouzského malíře Fragonarda Šťastné náhody houpačky, zpracoval Grund více symbolicky. Potlačil francouzský erotizující přesah a zaměřil se na vyjádření určité formy hierarchie.

Malíř si však dokázal všimnout i méně radostných aspektů tehdejší doby. Kapitola Na okraji společnosti zobrazuje momentky ze života vyděděnců, věčných kočovníků nebo žebráků. Zaměřil se především na drobnokresbu ve výrazu tváře a expresivitu gest.

Expozice je do jisté míry interaktivní (jednotlivé sekce doplňuje zvuková kulisa) a najdeme v ní i sál s grafickým manuálem školy dobového tance nebo odpočinkovou místnost s pohodlnými sedačkami a publikacemi věnovanými baroku a rokoku. I proto máme dobu Norberta Grunda jako na dlani.

palác Kinských, Praha, do 18. března 2018