Článek
Vypravěčkou zlověstného příběhu, v němž autorka po dvou dekádách pouští ostatní do nikdy nevytěsněných vzpomínek, je jedenáctiletá Františka, přesně splňující parametry člověka na prahu puberty.
Je nejistá a pro okolí skoro neviditelná, alespoň ze svého úhlu pohledu. Splývá v ní přirozená důvěřivost s rodící se obezřetností. Doufá, že prosazení jí přinese účast ve školním amatérském divadle.
Antihrdinu Mirka, čtyřicetiletého kontroverzního pedagoga inspirovaného reálným jedincem, vykresluje stejnoměrně věrohodně. Sugestivně přibližuje jeho manipulativní osobnost vykořisťující bezbrannost mladistvých a nevědomí rodičů, kteří pachatele skoro plácají po zádech, jak záslužně svěřence v jinak nekulturním prostředí formuje. Dívky jsou pro něj poupátky v rozpuku, může si je tvarovat a směřovat, kam se mu zamane. Nikoli do růží, ale k fatálním niterným ranám.
Dovednost vnořit se a interpretovat myšlení kohokoli předvedla loňská laureátka Ceny Jiřího Ortena už v prvotině pro dospělé čtenářstvo Svatá hlava, hypnotizujícím proniknutí do duše schizofrenního muže ze žalostných vesnických poměrů.
V případě Poupátek je text strhující obdobným způsobem. Volnočasové aktivity dospívajících ubíhají rádoby nerušeně, neodehrává se nic výjimečného. V pravých momentech je spisovatelka nedoslovná. Rafinovaně zatahuje oponu, protagonistka zamrzá a neprozrazuje více. Plíživě vystupující pointa, procházející dějem coby nenápadný přízrak, udeří v závěru, který logicky přetne nespravedlivost a zmar opakujícího se sledu událostí.
Jak je však možné, že se záležitost odjakživa bere za veřejné tajemství a pohár přetéká po tak dlouhé netečnosti? Lehečková neodpovídá, a o to mocněji román po dočtení rezonuje.
| Hana D. Lehečková: Poupátka |
|---|
| Vyšehrad, 368 stran, 349 Kč |
Hodnocení 85 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: