Článek
Koncept večera byl jednoduchý a chytrý. Šestičlenná formace, posílená o pianistu Milana Nytru a vokalistku Jitku Andráškovou, ho odstartovala skladbou Hodinový hotel. Je její klasikou se schopností rozdovádět publikum hned s prvním motivem. To se stalo.
Potom skupina přehrála v pořadí písničky z nové desky a proložila je těmi, které na koncertech nemohou chybět. A kdyby jich přidala trojnásobek, v sále by se jistě našel někdo, kdo by z minulých let nějakou svou oblíbenou postrádal. V tomto ohledu je dnes pro Mňágu a Žďorp necelé dvě hodiny trvající koncert nedostatečný.
Petr Fiala své muzikanty během koncertu ocenil.
Zpěvem, tancem a potleskem do rytmu reagovali diváci na písničky, které jsou prověřené časem. Stojí za tím neodolatelné melodie, kterým coby poznávací prvek slouží typický mňágovský zvuk, osobitý neškolený projev zpěváka Petra Fialy a texty.
V publiku bylo mnoho lidí, kteří nebyli na světě ani v době, kdy Mňága a Žďorp žila už deset let. Přesto lze konstatovat, že bolestné, hořké či radostné pocity, které jsou ve Fialových básnivých textech, zůstávají i novým posluchačským generacím blízké. V očích zpívajících diváků bylo vepsáno, že přesně vědí, s čím se ztotožňují. A jejich zpěv byl dílem naléhavý a dílem chápající.
Skladby z nového alba Třecí plochy byly na koncertě zvukově „srovnané“ s těmi staršími, přesto v nich bylo možné zaznamenat jiné nálady či žánrové inspirace. Mňága a Žďorp zase jednou vyslyšela dávné volání recenzentů po přijímání odlišností ve svém soundu. Jistě, ten je daný, prověřený a osobitý, není ho třeba obcházet obloukem. Skupina z Valašského Meziříčí mu ale chvályhodně přidala porci nadčasovosti, takže nezní jen jako připomínka zvuku osmdesátých a devadesátých let.
Natočit coververzi písně Je to nejistý od J. A. R. tak, že to onu kapelu kompletně evokuje, odhalit taneční rytmus v Kdo čím chce být či zhudebněném Shakespearově Sonetu, vystavět sloky skladby Lásko, lásko na temném kytarovém riffu, popustit z uzdy divokost v písni Třísky či swingovat ve Svítáníčku, to jsou lehce a přirozeně učiněné úkroky kapely do obrovského hudebního prostoru kolem toho jejího.
Kmotrem nového alba byl Miro Žbirka. Koncert sice neměl výraznou vizuální výpravu, ale měl spád, Petr Fiala si nadšeně užíval roli frontmana, muzikanti se svou činností s chutí bavili a vzhledem k dobré formě celé skupiny patřil k těm, jehož konec si člověk vlastně ani nepřeje.
| Mňága a Žďorp |
|---|
| Lucerna Music Bar, Praha, 17. prosince |
Hodnocení: 80 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: