Článek
Osmatřicet let existující formace dorazila v rámci WorldWired Tour. Odstartovala je v únoru 2016 a potrvá až do 27. dubna roku příštího. Celkem čítá 176 koncertů, z toho se osmašedesát z nich uskutečnilo či uskuteční v Evropě. Praha měla naplánované rovnou dvě zastávky, tu loňskou halovou a tu letošní pod širým nebem.
Turné podporuje dosud poslední album Metalliky nazvané Hardwired… to Self-Destruction (2016). Tentokrát z něho naživo zazněly čtyři skladby. Zbytek z celkem osmnácti, jež čtveřice v neděli večer fanouškům naservírovala, připomínal léta více minulá.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_I/XiCBgQg.jpeg?fl=cro,0,0,1000,667%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Kytaristé Metalliky Kirk Hammett (vlevo) a James Hetfield.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_I/SeUBgQv.jpeg?fl=cro,0,0,1000,667%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
James Hetfield, frontman Metalliky.
Jaký by to však byl koncert Metalliky, kdyby při něm nedošlo na písničky One, The Unforgiven, Sad But True, Master of Puppets, Nothing Else Matters nebo v Praze závěrečnou Enter Sandman. Byl by poloviční, alespoň z pohledu většiny klasických fanoušků kapely.
Zmíněné skladby připomněly jak období thrashmetalové, tedy to z osmdesátých let, kdy Metallica stanula na špici žánru, a ten post vlastně nikdy neopustila, tak popmetalové z první poloviny devadesátých let, kdy vydala tzv. Černé album a na jeho pomyslných křídlech velmi rázně vletěla do hudebního mainstreamu.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_F_I/dqYBoIl.jpeg?fl=cro,0,0,1000,667%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Na Metalliku přišlo sedmdesát tisíc lidí. To potěší i protřelého metalového barda Jamese Hetfielda.
A byť se její poslední tři alba zvukem i autorským přístupem vrátila do thrashového období a k mravenčí práci na vybrušování a dechberoucí interpretaci instrumentální techniky, Metallica v mainstreamu de facto stále je. Je to velká světová kapela, na jejíž koncert přijde klidně i těch sedmdesát tisíc diváků.
Nedělní vystoupení provázelo teplé letní počasí. Možná se ale právě kdesi v něm ztratila koncertní dravost, respektive jakási nadstavbová energie, kterou by měl každý dobrý rockový koncert mít. Metallica zahrála své kompozice bravurně, rozehrála i několik sólových exhibic, potvrdila léty vybroušenou souhru svých členů, leč všechno to bylo očekávané, a tedy vlastně obyčejné.
Jistě se pod to podepsal i zvuk celého vystoupení. Zpočátku byl nápadně tichý, a když se posléze trochu rozpumpoval, byl zase tak nějak plochý, postrádal větší dynamiku a jiskřivost.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_I/bHqBgQp.jpeg?fl=cro,0,0,1000,667%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Tři muzikanti u sebe. Zleva Kirk Hammett, James Hetfield a Lars Ulrich.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_I/ZE7BgQr.jpeg?fl=cro,0,0,1000,667%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Scéna Metalliky.
A tak Metallica přehrála svůj koncertní program, jenž James Hetfield okořenil svým charakteristickým syrovým zpěvem, nabídla ohňové efekty, rachejtle i dobrý doprovod světel, a když se konečně dostala k místu, kdy mohla mile překvapit, selhala.
Na turné totiž hrává v zemích probíhajícího koncertu skladby, které tamní fanoušci dobře znají z domácí produkce. V Letňanech na ten moment také uprostřed vystoupení došlo, nicméně stejně jako loni v O2 areně, i nyní zazněla písnička Jožin z bažin z repertoáru Ivana Mládka. A opět to bylo spíše křečovité než zábavné. V tomto případě prostě platí pořekadlo o tom, že opakovaný vtip není vtipem.
Absolutorium v hodnocení zaslouží obrovské pódium, na němž skupina koncertovala, a to, co všechno očím divákům nabídlo. Jeho boční hrany zdobila první a poslední písmena z názvu formace, která se občas spojila díky projekci.
Do toho se na velké zadní stěně objevovaly natočené klipy, ilustrační šoty a samozřejmě záběry z koncertu, což bylo nesmírně potřebné. Ti diváci, kteří stáli na konci davu pod pódiem, totiž jenom tak mohli uvěřit, že lidé, kteří jsou na pódiu, jsou členové kapely Metallica.
Metallica |
---|
Letiště Letňany, Praha. 18. srpna |
Celkové hodnocení: 80 %
Může se Vám hodit na Zboží.cz: