Článek
Ščedrin je u nás známý především jako autor baletů. Lolitu, třetí z jeho sedmi oper, napsal na výzvu svého přítele Mstislava Rostropoviče, který dirigoval její premiéru ve Stockholmu v roce 1994. Pražská inscenace je v pořadí čtvrtým uvedením díla. Libreto podle Nabokovova románu o okouzlení čtyřicetiletého spisovatele Humberta dvanáctiletou „nymfičkou“ Lolitou si skladatel napsal sám. Formou Humbertovy výpovědi před soudci v podobě antického chóru sleduje uzlové body prózy. Zároveň ale zdůraznil téma zneužití Lolity Humbertem a v obecnější rovině týrání a zneužívání dětí, což ovšem s Nabokovem příliš neladí.
Opera je psaná formou prokomponovaných recitativů, eklektická hudba s občasnými citacemi plyne v poměrně jednotvárném proudu. Skladatel dílo prolíná i fantaskními zjeveními mrtvého Quiltyho, krátkými reklamními prostřihy či chlapeckým sborem pějícím Ave Maria, celek ale působí nevzrušivě.
Nymfičky v podobě dívek z Kühnova dětského sboru a Petr Sokolov jako Humbert.
Režisérka Sláva Daubnerová dojem vlekoucí se nudy podpořila ilustrativním herectvím bez výrazněji vybudovaných situací, dění na realistickými dekoracemi zaplněné točně se utápí ve tmě a popisnosti. Obrýlený Humbert v utahaném roláku postrádá jakékoli charisma, jeho omšelý úřednický zjev nebudí ani odpor, ani sympatie. Quilty má zjevně tvořit kontrastní ztělesnění perverze, ale i jeho odpudivost je spíš trapně loutková.
Ztělesnit předpubertální dívku je nad síly jakékoli operní sólistky, zvlášť má-li dostát koloraturnímu partu Lolity. Ruská sopranistka Pelageya Kurennaya dělá, co může, ale Lolita to prostě není a ani být nemůže. „Nymfičky“ na scéně zastupují dívky z Kühnova dětského sboru, jejichž použití je ale dost diskutabilní. Nikoli ovšem z pěveckého hlediska.
Po pěvecké stránce stojí za pochvalu kromě Kurenné coby Lolity i výkon Petra Sokolova jako Humberta. Vysoké tenorové polohy skvěle zvládl Alexander Kravets, s rolí Lolitiny matky Charlotte se dobře vyrovnala Daria Rositskaya. A svou práci odvedl i mužský sbor a orchestr Státní opery.
Ruský skladatel Rodion Ščedrin: Lolita je magnet, který přitahuje
Otázka je, k čemu to všechno, když výsledkem je značně problematické dílo, což platí i o jeho inscenační podobě. Snad potěší aspoň na premiéře ostatně hojně zastoupenou pražskou ruskou menšinu. V kontextu operní tvorby souborů Národního divadla je to ale zřetelný krok zpět.
| Rodion Ščedrin: Lolita |
|---|
| Hudební nastudování Sergey Neller, režie Sláva Daubnerová, scéna Boris Kudlička, kostýmy Natalia Kitamikado. Česká premiéra 3. října ve Stavovském divadle, Národní divadlo, Praha. |
Celkové hodnocení 45 %
Může se vám hodit na Firmy.cz: