Článek
A to určitě nejen proto, že si po jeho přečtení každý musí říct, jak malicherné jsou naše problémy ve srovnání s utrpením v koncentračním táboře. Je známo, že takové srovnávání je nemožné a stejně nepomáhá. Sama autorka před ním varuje, protože podle ní je lidské utrpení univerzální. Své těžce nabyté zkušenosti s osvětimským traumatem a celoživotní vyrovnávání se s ním přetavila ve vlastní terapeutickou praxi. A právě v tom se pokusila najít smysl svého přežití.
Kniha je rozdělena do tří částí. V první autorka popisuje, jak se v šestnácti letech do lágru dostala, roční pobyt v něm, své setkání s Josephem Mengelem, který ji málem znásilnil, pochod smrti i to, jak ji nakonec zachránil z hromady mrtvol americký voják.
Ve druhé části vypráví o svém životě poté a o pokusech se s traumatem vypořádat. Velmi bolestné je například zjištění, proč se tolik potýkala s pocitem viny, jehož původ vyzradí až v závěru. Třetí část je věnována pacientům, jejichž příběhy i jí samotné pomohly v nekončícím procesu uzdravování.
Zejména závěrečná část dostává knihu popisem diagnóz a terapeutických postupů na pomezí beletrie a populárně naučné literatury, čímž se liší od knih jiných přeživších a trochu jí to ubírá na emotivnosti. Na druhé straně ti, kteří se o psychologii zajímají či přímo využívají jejích služeb, mají jistotu, že v knize najdou takříkajíc pohled odjinud.
Kniha nicméně potvrzuje fakt, že všechny, kteří přežili a byli schopni o tom psát, spojuje jedno. Nikdy nepodlehli pocitům zmaru, nikdy se nevzdali, nikdy neztratili naději.
Svým pacientům stejně jako čtenářům knihy se Egerová snaží předat zásadní poznatek: nemůžeme ovlivnit okolnosti, které nás v životě uvrhnou do role oběti, můžeme se ale svobodně rozhodnout, zda tuto roli přijmeme. A to i cestou do plynové komory. Tedy i tam máme na vybranou.
Edith Eva Egerová: Máme na vybranou |
---|
Práh, překlad Karina Matějů, 352 stran, 369 Kč |
Hodnocení 85 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: