Článek
U osmi stolků se po deseti minutách vystřídalo osm umělců. Tentokrát to byli Kateřina Ondrušková, Ester Parasková, Kryštof Brůha, Aleš Brázdil, Martin Žák, Jakub Petr, Lukáš Kalivoda a Adam Kašpar. Po ten krátký čas měli rychle představit svá díla a zaujmout. Setkání probíhala v příjemné atmosféře, vymezenou dobu oznamovala časomíra. Vždy je to stejné. Projekt trvá už dva roky, vystřídalo se v něm na sedmdesát umělců.
Bartoníček Právu řekl, že takový projekt ve světě neexistuje, ale princip hledání partnera či obchodního protějšku je tam známý. Jedná se o jednoduchý mechanismus, jak propojit umělce, investory, média a autority, kterými jsou teoretici, kritici, kurátoři nebo mistři. „Během prvního roku jsme prodali díla mladých umělců za milion dvě stě tisíc korun. To, vzhledem k tomu, že to není hlavní cíl, je úctyhodné,“ říká Bartoníček.
Hlavním cílem je propojit lidi, dát jim možnost v budoucnu prodávat svá díla. „A popularizace, osvěta ve společnosti. Mít zájem o umění, investovat do něj a podporovat ho patří k současným trendům a ke kulturnímu životu. Už naštěstí přestává být mezi bohatými lidmi tím nejpodstatnějším mít nejdražší a nejluxusnější auta. K jejich společenské výbavě už patří vlastnit něco ze současné umělecké scény a o umění vědět,“ dodal.
Nemá prý problém získávat pro tuto akci účastníky. Náročné však je shromáždit všechny do jednoho prostoru v jeden čas a den. „Strašně mi záleží na tom, aby nikdo na nikoho nečekal a všichni byli spokojení,“ říká Bartoníček, jinak též výtvarník, jehož díla jsou samostatně vystavována a zastoupena nejen v soukromých sbírkách.
„Přesto cítím potřebu pracovat na podobných projektech a podporovat společnou otázku. Je to vzájemná pomoc, stereotypy nejsou pravdivé,“ dodává.