Článek
Co pro vás znamená, že jste patřili ke kapelám, která přišly s oi?
Bylo to dobrý. Začali jsem s tím, a když začínáte a není vám ani dvacet a lidi po celém světě vás následují, tak je to fajn, můžete pokračovat dál. A bylo dobré, že se objevily další kapely, které to taky dělaly.
Pociťovali jste napětí mezi skiny a punkery?
Mezi skiny a punkery bylo v Londýně v letech 1979, 1980 hodně problémů. Začalo to kolem Sham 69. To oni měli hodně potíží. My jsme měli taky problémy, skini chodili i na naše koncerty, ale žádné nebezpečí jsem necítil. Vsákli se, protože hudba byla stejná. Některé punkové kapely občas mívaly v publiku víc skinheadů než punkerů, ale v posledních pár letech jsem už nic takového neviděl, což jde dobře.
Zpěvák skupiny Cockney Reject Jeff Geggus známější jako Stinky Turner
Panovalo v té době taky nějaké napětí mezi nastupující generací a starými punkery?
Doopravdy ne, vycházel jsem ze starého punku, jako byli pistole, Damned, Generation X, Buzzcocks, i když jsem předtím - jako každý rockový fanda - poslouchal Led Zeppelin a Deep Purple. A když jsme v roce 1979 začínali, tak mnoho starých punkerů bylo v prachu, přestali být vidět. Všechno se posunulo.
Co vás inspirovalo v tvorbě?
Inspirace přicházela z punkové hudby, použil jsem trochu riffů od Ramones a podobných kapel, něco jsme ukradli, něco si půjčili, jako to dělal každý z kluků. Texty odrážely každodenní život, střety v Terracies, jaký to je bejt sebranej policií, prostě život v zasraným městě bez budoucnosti. Skutečně jsme neměli žádnou budoucnost, pro nás z velkých rodin existovala jen jediná cesta, mohli jsme se stát teenagerskými boxery a zápasit. Tohle všechno bylo inspirací pro písně, bylo v nich hodně vážných témat.