Článek
Do projektu se zapojilo už 680 škol. Letos si vybírají ze tří filmů o sametové revoluci a fenoménu emigrace.
Dokument Karla Strachoty 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu je příběhem studenta Petra, který v roce 1989 emigroval z Československa do Francie. Snímek přibližuje na Petrově osudu nelehké začátky života v emigraci, osamělost v nové zemi, ale i radost z nabyté svobody.
Sestřih dokumentu Jana Špáty Největší přání 1989 na základě názorů pestré škály mladých lidí věrně zachycuje stav společnosti v socialistickém Československu krátce před sametovou revolucí. Třetím titulem je nejpřehrávanější film portálu JSNS.CZ 1989: Z deníku Ivany A., jehož předlohou se stal autentický deník osmnáctileté Ivany. Střihový snímek obohacený unikátními archivy, animacemi a výraznou hudbou je osobitým pohledem středoškolačky na poslední rok existence komunistického Československa.
Proti demagogii
„Zapojené školy dostanou také plakátovou výstavu 1989 – Rok zázraků zpracovávající revoluční rok 1989 jak v Československu, tak v mezinárodním kontextu včetně pádu režimů ve východním bloku a tématu emigrace. Výstavu tvoří reálné dobové plakáty z roku 1989, informativní plakáty s dobovými fotkami, citacemi pamětníků a archivními dokumenty a také dva interaktivní plakáty, které vedou žáky k pátrání po vzpomínkách na sametovou revoluci. Dvanáct plakátů této výstavy bude k vidění po celý listopad v pražské Langhans Galerii – Centru Člověka v tísni,” dodal za pořadatele Filip Šebek.
„Projekt Příběhy bezpráví vznikl před patnácti lety – v reakci na skutečnost, že v mnoha školách neměli žáci možnost dozvědět se ve výuce více o komunistickém režimu, tedy o nedávné minulosti, která stále výrazně ovlivňuje naše životy. Platí to bohužel i nyní, třicet let po sametové revoluci. Přitom bez hlubší znalosti toho, jak vypadala zdánlivě ušlechtilá komunistická ideologie v praxi, bez jasného pojmenování zločinné podstaty tehdejšího režimu mladí lidé snáze uvěří báchorkám o pozitivech komunismu. Vzniká tak prostor pro různé demagogy a populisty, kteří zejména v poslední době ve zvýšené míře nabízejí snadná a rychlá řešení složitých otázek a slibují, že právě oni zavedou pořádek a blaho pro všechny,“ uvedl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota.
Zastřelili je nebo je roztrhali psi. Bavoři s Čechy vyšetřují vraždy Němců na hranici za totality
Školy mají možnost zapojit se do Měsíce filmu na školách také prostřednictvím projektu Naše revoluce. V rámci jeho druhého cyklu studentské týmy opět mapují příběhy lidí z jejich okolí, kteří sametovou revoluci zažili a chtějí svůj příběh sdílet s ostatními.
Ceny Příběhů bezpráví letos náleží trojici Vlasta Černá, Jiřina Čechová a Jan Kratochvil. Poprvé bude symbolicky udělena cena i zahraničním bojovníkům proti nedemokratickému režimu, v tomto případě dvěma lidskoprávním aktivistům z Uzbekistánu. Paní Černá v 50. letech ve věku sedmnácti let ukrývala spolu s dalšími lidmi pronásledovaného kněze a během pokusu překročit s ním státní hranici se stala obětí léčky Státní bezpečnosti a byla zatčena. Ve vazební věznici strávila celkem sedmnáct měsíců, z toho několik na samotce, a vážně zde onemocněla.
