Článek
Jak jste se dali dohromady?
Mateo: Při výběru během soutěže talentovaných dětí loni v červnu, kde jsme zpívali a tančili. Sedli jsme si vedle sebe a začali si povídat. Pak za námi přišli organizátoři a zeptali se, co bychom chtěli dělat. Oba nás bavilo vystupování, já zpíval, Ben tančil, tak nás dali dohromady a vznikl tandem Ben a Mateo.
Ovládáte nějaký hudební nástroj? Tebe, Bene, jsem viděla v novém videoklipu u klavíru a ty, Mateo, jsi hrál na kytaru.
Ben: Hraju asi už osm let na klavír a na kytaru čtyři roky, možná pět. Mám učitelku.
Mateo: Sedmým rokem hraju na kytaru.
Kdo vás ke zpívání přivedl? Prý pocházíte z hudebně založených rodin.
Mateo: Moji předkové hráli v kapelách, hlavně vnímám dědu jako muzikanta. Starší ségra moc dobře zpívala ve sboru, tak to zkusila se mnou, mamka viděla, že mi to docela jde. Takže jsem ve zpívání pokračoval.
Ben: Já to mám dost podobně. Můj děda byl ohromně hudebně nadaný, hrál na hodně nástrojů, často i při různých oslavách. Když jsem byl malý, moje mamka milovala karaoke a já s ní zpíval. Pořádně jsem se zpěvu začal věnovat až v poslední době.
Přijde mi neskutečné, že oba máte tři sourozence.
Mateo: Já mám sestru, které je šestnáct, mladší ségře dvanáct, nejmladší z nás je desetiletý brácha.
Ben: Nejstarší ségra je osmnáctiletá, teď jsme měli velkou oslavu jejích narozenin, další sestře bude šestnáct, mně bude čtrnáct a bráchovi sedm roků.
Mateo: Dost jsme se tomu smáli, že oba pocházíme z tak velkých rodin. Jsme si vůbec v hodně věcech podobní. Hudební předci, sourozenci, máme rádi stejná jídla.
Mateo a Ben
Bene, ty jsi odmalička natáčel reklamy. Ve které jsme tě mohli vidět?
Ben: Natáčel jsem jich hodně, většinu si už ani nepamatuji. Tu pro Sazku ano, v ní jsme měli trenéra na karate a já hrál jeho žáka.
Spíš rád vzpomínám na film The Aftermath (Následky), poválečné drama v hlavní roli s Keirou Knightleyovou, v němž představuji malého chudého chlapce, který žebrá. A když ona projíždí kolem v autě, tak jí s ostatními dětmi boucháme na okna a prosíme o jídlo.
Oba máte za sebou účinkování v seriálech, dokonce i v zahraničních.
Mateo: Já mám spíš zkušenosti z českých seriálů, třeba z Modrého kódu. Zhruba před rokem jsem hrál v Ordinaci v růžové zahradě šikanovaného školáka.
Mateo si vyzkoušel i dabing, který není jednoduchou disciplínou. Jak ses k němu dostal?
Mateo: Propracovával jsem se postupně. Nejdřív mě potkalo natáčení reklam, pak jsem bral malé role, potom mě potkalo dabování, mám za sebou hodně příležitostí, asi ve dvou stovkách filmů. Ve studiích jsou velmi šikovní zvukaři, takže zase až takový problém dabovat není. Asi největší a nejtěžší rolí bylo dabování Pinocchia ve stejnojmenném filmu z roku 2019.
Daří se zvládat školu a zpívání?
Ben: Máme určitě míň času na učení, já jsem v osmičce, zatím se to zvládnout dá.
Mateo: Výuka online je pro nás i lepší. Sice dostáváme dost úkolů, ale v pohodě zvládáme.
Takže online výuka vyhovuje? Nestýská se vám po spolužácích?
Ben: Nemusíme vstávat tak brzo, stačí dvacet minut, najíst se, umýt, obléct a připravit se. Online aplikace umožňují být ve spojení, volám si s kamarády, hrajeme společně i počítačové hry. (Mateo přitakává.)
Četla jsem komentáře pod třetím videoklipem Až ke hvězdám, který se natáčel v prázdném čestlickém aquaparku. Fanynky po vás šílí. Už jste prožili první lásky?
Mateo: Jakože možná někdy ve školce, teď ne. Asi ani Ben, teda pokud něco přede mnou netajíš?!
Ben: (trochu zaváhal a lehce zrudnul) Ne, já zatím taky ne. Fanynky teď vědí, že mají šanci. (oba se smějí)
Pokud nenatáčíte a společně nezkoušíte, jak trávíte čas?
Ben: Volno si užíváme se sourozenci, což je zaručená sranda. Jinak hraju na kytaru nebo klavír, online hry na počítači. Teď když napadl sníh, tak se s bráchou koulujeme.
Mateo: Než napadl sníh, chodil jsem s kámoši na basket. Teďka skládáme nové skladby, písničky.
Ben: V tělocvičně pod vedením trenéra se věnujeme tanci, dvě hodiny dvakrát týdně. Tančíme všechno možné, nejvíc hip hop, break dance, hlavně tance, které se hodí k vystupování a našim písničkám. Já předtím dělal karate, docela dlouho, asi osm let. Sebeobrana je důležitá.
Mateo: Já obranný sport nepotřebuji, mám svého bodyguarda. (se smíchem ukazuje na Bena)
Máte nějakého domácího mazlíčka?
Mateo: Dva kocoury, kteří se dost často a rádi perou. S Amosem jsem velký kámoš, leze mi v noci do postele, chce se mazlit. Olivera si zabrala ségra.
Ben: Mým mazlíčkem je havanský bišonek, táta si tuhle rasu oblíbil. Už jsme měli jednoho, který zemřel, když mu bylo asi devět, jmenoval se Niky. Byl strašně hodnej, takovej pomalej. Šopík je megaaktivní, moc se s ním nasmějeme.
Čím jednou chcete být?
Mateo: Mně se kvůli dabingu zalíbila profese dabingového zvukaře, možnost ozvučit si písničky. Takže se hlásím na Střední průmyslovou školu sdělovací techniky, ze které bych šel na FAMU.
Ben: Já snil o různých profesích, třeba jsem toužil být policistou. Ale do budoucna bych se toužil hlavně věnovat zpěvu. Ještě mám čas, abych se rozhodl, kam po základce půjdu.
Snad sláva tyto slušně vychované kluky nesemele.
Nazpívali hit 80. let a potěšili Františka Janečka
Náctileté fanynky už mají svoji dvojici – dva roztomilí školáci, osmák a deváťák, Ben a Mateo, jsou pro ně idolem. Nyní se kluci, kteří už nějaký čas působí v šoubyznysu, představují i jejich maminkám a babičkám. Nazpívali totiž hit idola 80. let minulého století Pavla Horňáka.
K písni Kdo ví natočili také klip, v pořadí již čtvrtý. A dočkali se i pochvalných slov od jejího autora, producenta Františka Janečka. „Že kluci tuhle moji písničku oživili, že si ji vybrali, z toho jsem měl samozřejmě radost. A budu jim držet palec, aby se jim na scéně populární hudby dařilo,“ řekl hudební boss.
Vznik hitu se datuje do roku 1984, kdy domácí hudební scéně vládly Kroky Františka Janečka s nimi i Pavel Horňák, který ji nazpíval v šestnácti. Později hudební kariéru opustil, vystudoval práva a teď pracuje jako soudce Nejvyššího soudu ČR.
Ben a Mateo se oblékli do koncertního a v pražském Hudebním divadle Karlín natočili videoklip. V něm Ben usedl za klavír a Mateo se chopil kytary. Zajímalo mě, proč si vybrali tuto píseň? „Seděli jsme s naším týmem, pouštěli nám různé písničky. Kdo ví jsme dřív neznali, ani Pavla Horňáka, ale nejvíc se nám líbila, protože jsme chtěli nazpívat nějakou baladu. Karlínské divadlo se nám také moc líbilo, i tím, jak je velké,“ říká Mateo. „Vždycky jsem si přál vidět v divadle zákulisí, je obrovský, a ta točna na jevišti! Projít si to i nahoře, odkud se svítí, pro mě znamenalo splnění snu,“ vyznává se Ben.
„Když tu písničku dnes poslouchám v podání Bena & Matea, těší mě, že má pořád ten potenciál. A jsem rád, že potěší další generaci posluchačů, přitom ji kluci pojali po svém,“ chválí je František Janeček.