Hlavní obsah

Pavel Callta: Láska je klíčové téma nejen pro umělce, ale pro každého

Kouzlu Paříže podléhal zpěvák Pavel Callta, když tam skládal a točil demosnímky písniček svého nového alba Můžeš se mnou počítat. Převažují na něm skladby vztahové, titulní je zachycena ve studiové i akustické verzi. Celou kolekci pak provází silný osobní příběh.

Foto: archiv P. Callty

Pavel Callta napsal část písní na své nové album v hlavním městě Francie. Pobýval tam se svou přítelkyní.

Článek

Souhlasíte s tím, že hlavním motivem vašeho nového alba jsou láska a vztahy s ní spojené?

Ano. Písničky o lásce na něm převažují, řekl bych tak v poměru šedesát ku čtyřiceti. Ty ostatní jsou motivační, nadhledové.

Láska je pro umělce a tvůrčí lidi odjakživa velké téma. Proč o ní zpíváte vy?

Myslím si, že je to klíčové téma nejen pro umělce, ale pro každého člověka. Je smyslem života, a já píšu o tom, co zrovna řeším nejvíc. Láska se mě velmi dotýká, a právě v období, kdy vznikaly písně pro novou desku, jsem ji hodně řešil.

V písničce Vůbec jsem to nečekal je příběh, který se pak zjevně prolíná i do jiných skladeb. Je o vašem konkrétním vztahu. Je pro album nosný?

Když jsem psal zmíněnou písničku, řešil jsem to nejvíc a reflektovalo se to i v dalších skladbách. Přiznám se, že vždy přemýšlím o tom, jak s těmito niterně osobními písněmi naložit.

V tomto případě jsem si nakonec řekl, že má smysl zůstat ryzí a autentický. Nezměnil jsem v původním textu ani slovo, žádné jsem nenahradil jiným, třeba více promyšleným, a nechal jsem tu písničku tak, jak jsem ji napsal.

Nedávno, 12. února, den po vydání svého nového alba, jste oslavil třiatřicáté narozeniny. Jak moc umíte ve vztazích chodit?

Pořád na sobě pracuju. Byly doby, kdy mi takříkajíc moc nešly. Bojoval jsem v nich především sám se sebou. Jsem vzdušné znamení Vodnáře, a potřebuju k životu volnost. Kvůli tomu jsem ve vztazích dost často narážel.

I já se ale učím a doufám, že to jde k lepšímu. Čím jsem starší, tím lépe v tom umím chodit.

Jaké vodnářské vlastnosti ještě máte?

Jsem hodně společenský, mám mnoho plánů a myslím, že jsem dost kreativní. Pořád skládám spoustu písniček, mám už zase řadu nových. Jenže aby to nebylo tak jednoduché, mám ascendent, další klíčový bod horoskopu, ve znamení Raka. To znamená, že jsem i rodinný typ, a tak se ve mně tato vlastnost s těmi vodnářskými hodně pere.

Vaši rodiče už nežijí, rodina, do které jste se narodil, je tedy neúplná. O rodičích jste napsal už několik písniček. Píšete takové stále?

Zrovna nedávno jsem napsal písničku o svém vztahu k mamce. Je pro mě jedna z nejsilnějších, jaké jsem kdy složil. Vydám ji, až budu cítit, že jsem na to dost silný, protože je opravdu niterná.

Myslím si, že se ve svých písních budu i v budoucnu k rodičům obracet, protože byly a jsou velkou součástí mého života. Chybí mi a mívám stavy, kdy je mi hodně smutno. Pomáhá mi při tom hudba, respektive její tvorba. Můžu upřímně říct, že je mou terapií. V mých písničkách je spousta emocí, bolesti, lásky i radosti.

Jak to nakonec s dívkou z písně Vůbec jsem to nečekal dopadlo?

Vůbec jsem to nečekal, ale dopadlo to dobře.

Na albu je i píseň Život je jen tvůj, kterou zpíváte s Lucií Bílou. Není to váš první duet s výraznou osobností české scény, zpíval jste s Leošem Marešem, Evou Burešovou nebo Pokáčem. Jak se takové písně rodí?

Všechny duety, které jsem nazpíval, vznikly spontánně. Lucka Bílá mi v roce 2015 křtila první desku Momenty. Já si už tenkrát přál mít s ní písničku. Když jsme se minulý rok zkontaktovali, začali jsme se bavit o tom, o čem by měla píseň být, no a já si při té příležitosti vzpomněl na skladbu Život je jen tvůj, kterou jsem měl už dva roky napsanou. Věděl jsem, že je pro mě silná a emotivní, a že se hodí pro duet.

Poslal jsem Lucii demonahrávku a jí se moc líbila. Píseň je o holce, která hledá smysl života. Klip, jenž k ní vznikl a ve kterém hraje Denisa Nesvačilová, si pohrává s virtuální realitou. Hlavní hrdinka zjistí, že je to sice zajímavá věc, ale že v ní nemůže například cítit vůni květin nebo se dotknout svého přítele. A tak si brýle sundá a vnímá, že skutečná realita není tak špatná.

Foto: archiv P. Callty

Pavel Callta

Co se vám vytváří lépe, hudba, nebo text?

Jednodušší je pro mě hudba a melodie. Víc mě ale baví texty. Dělám to tak, že mám připravenou muziku s melodickou linkou nazpívanou v jakési pseudoangličtině. Potom jedu nejlépe k moři, pouštím si to do sluchátek a na pláži píšu text.

Jezdíte psát texty k moři?

Některé jsem napsal samozřejmě doma, ale k moři jezdím rád, protože se mi tam dobře tvoří. Navíc mám rád vodu a potápění. Několik textů jsem napsal i v Egyptě, kde se mi píše opravdu skvěle. Mám ale rád i Chorvatsko a další místa.

Kde jste byl u moře nejdál?

Na Mauriciu a Filipínách. Nedávno jsem byl i na Maledivách a napsal jsem tam novou písničku. Je o tom, že sedím na pláži, píšu text, voda v láhvi mi dochází, ale potom uprostřed oceánu narazím na želvu, která mi říká, abych zpomalil. Je to taková motivační a optimistická píseň.

Hovoříte o tom, že vám docházela voda. Od hudebníka bych přitom čekal spíše slova o nějakém oblíbeném alkoholu. Pijete ho?

Téměř vůbec. Nejsem úplný abstinent, výjimečně si nějaký alkohol dám, třeba na svatbě nebo na oslavě narozenin, ale nevyhledávám ho.

Je moře spojené i s novým albem?

Nové album je spojené hlavně s Paříží. Jezdil jsem tam v době, kdy vznikalo, za svou slečnou a měl jsem tam i producenta, s nímž jsem nahrával demosnímky. Celá deska se ale potom natáčela v Čechách.

Paříž je nesmírně inspirativní, zamiloval jsem se do ní. Byli jsme tam v covidové době, kdy bylo po osmnácté hodině zakázáno vycházet. My jsme ale měli pracovní potvrzení, a tak jsme měli výjimku. Jen ve dvou jsme jednou v devět večer vyrazili k Eiffelovce a Louvru.

V ulicích nebyl nikdo, pouze my a Paříž. Bylo to neskutečné. Chápu, že se umělci dokážou do toho města zamilovat. Právě v Paříži vznikla píseň Můžeš se mnou počítat.

Píšete písničky i pro jiné interprety?

Pár nabídek jsem dostal, ale nebylo jich moc. Upřímně řečeno mi to tak vyhovuje. Nechci to zakřiknout, ale mám zatím dost hudebních nápadů pro sebe. Nebráním se však tomu do budoucna.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Související témata:

Výběr článků

Načítám