Článek
Výborně napsaný scénář uvádí diváky do třicátých let minulého století, kdy po smrti krále Jiřího V. nastoupil na anglický trůn jeho syn Eduard VIII. Ten ale pro skandální lásku k mladé Američance abdikoval a na jeho místo nečekaně postoupil mladší bratr, domácky přezdívaný Bertie, aby se stal Jiřím VI.
Na první pohled inteligentní muž však trpí handicapem silného zadrhávání v řeči. A to je v době mediální vlády rozhlasu problém prakticky fatální. Jeho žena (budoucí královna matka) po řadě navýsost trapných situací a Bertieho marných pokusů si s koktáním poradit objednává svého muže zprvu anonymně k výstřednímu australskému logopedovi.
Složitá a ponižující terapie
Rozjíždí se napínavé i vtipné drama muže, který se v zájmu svém i země podrobuje složité a mnohdy ponižující terapii. Aristokratická důstojnost totiž musí jít stranou – logoped Lionel Logue je přesvědčen, že všechny problémy mají původ v hlavě, a jeho metody spočívají jednak v odkrývání jejich kořenů, jednak ve výuce cviků i triků, které dokonale uvolní tělo i mysl.
Už první setkání těch dvou naznačí, že to nebude snadné. Postupná proměna jejich vztahu je pak budována s nevídanou scenáristickou, režijní i hereckou pečlivostí.
Králova řeč však zdaleka není jen o tom, jak se král odnaučil koktat. Je především skvělou studií člověka, který musí nejprve odhodit všechno, v čem vyrůstal a k čemu byl předurčen, aby teprve potom mohl své determinaci dostát.
Zároveň vyjadřuje atmosféru blížící se druhé světové války, a i když v tomto směru asi historikové mají filmu co vytknout, řeč, kterou Jiří VI. na prahu války pronáší pod Lionelovou skvělou dirigentskou taktovkou prostřednictvím rozhlasu k Britům na celém světě a k níž film celou dobu nezakrytě směřuje, má i na dnešní diváky silný mravní i emotivní účinek. Takový, o jakém se například žádnému z amerických patetických „prezidentských“ filmů nemůže ani zdát.
Firthova další životní role
Králova řeč zároveň silně rezonuje se současným trendem přibližování královské rodiny ke střední třídě i obyčejným lidem, což by mohla být jedna z příčin jeho ohromného úspěchu, kdyby ovšem film potřeboval k úspěchu ještě jiný důvod než ten, že je chytrý, napínavý a vtipný, jedním slovem výborný. Colin Firth v titulní roli podává po loňském filmu A Single Man další životní výkon nejen v tom, jak přirozeně koktá, ale především vyjádřením velkého vnitřního boje své postavy.
Stejná radost je ale dívat se na Geoffreyho Rushe v roli logopeda, který má dokonce vděčnější úlohu jako hlavní aktér nejvtipnějších pasáží. A překvapivě uměřená Helena Bonham Carterová je jak milující manželkou, tak skvělou budoucí královnou.
Králova řeč je v nejlepším slova smyslu starosvětsky natočená, stála násobně méně, než kolik už vydělala, a je ve všech směrech potvrzením toho, co všechno dobrý film ani dnes nutně nepotřebuje (velký rozpočet, velká slova, bouřlivé porušování pravidel filmařského řemesla, nejmodernější technologie) a co naopak vždycky potřeboval a potřebovat bude: kvalitní scénář, odpovídající režii a výborné herecké výkony.
Takových filmů dnes není mnoho, ale je příjemné vidět, že pořád ještě jsou.
Celkové hodnocení: 100 %
Králova řeč
VB/Austrálie/USA
118 min.
Režie: Tom Hooper, hrají: Colin Firth, Geoffrey Rush, Helena Bonham Carterová a další