Článek
Inscenace vznikla „podle A. N. Ostrovského“. Jejím skutečným autorem je režisér a scénograf Dmitrij Krymov, pedagog moskevského GITISu, jehož inscenace sklízejí ceny jak doma, tak na evropských festivalech. Jeho úprava Ostrovského hry je vskutku zásadní.
Ze sociálního dramatu o nejmladší dceři zchudlé šlechtické rodiny Larise, která se musí vdát „bez věna“, vytvořil Krymov obraz současné ruské společnosti, cynický, groteskní a tvrdý. Hraje se v něm o moci kapitálu, o naivitě, manipulaci, o světě, v němž banalita nabývá obludných rozměrů a realitu nahrazuje virtuální svět.
Postavy vstupují z umělé reality obří obrazovky reálnými dveřmi do umělé reality jeviště, jsou snímány bezpečnostními kamerami nahlížejícími do jejich soukromí a permanentně sledují záznam legendárního fotbalového utkání Ruska s Nizozemskem. A do toho se stále vrací obrázek idylického nábřeží Volhy jako ironický komentář ruské ikony.
Krymova inscenace je promyšleně budovaný celek, nicméně cílí především k domácímu adresátu, který je s to odečíst desítky náznaků a odkazů skládajících komentář současného Ruska. Její volba pro plzeňský festival je diskutabilní, protože odpadá i rovina konfrontace s domácí klasikou. Jako kdybychom moskevskému divákovi předváděli dokonale dekomponovaného Strakonického dudáka odehrávajícího se na nočním Václaváku.
I festivalový divák samozřejmě ocení perfektní herecké výkony, především Mariju Smolnikovou v roli Larisy, která má v sobě ženskost i grotesknost smutného klauna. Potěší i drobné zcizovací efekty, jimiž inscenace koresponduje s diváky. Nicméně jako celek, bez znalosti domácího kontextu funguje maximálně tak na padesát procent.
Plzeňský festival představí do 15. září v hlavním programu a do 19. září pro plzeňské publikum na padesát inscenací předních domácích souborů a divadelníků z Polska, Maďarska, Německa, Slovenska a dalších zemí.