Článek
Součástí budovy je meditační sál, kam se vejde 250 lidí, výstavní prostory, společenská místnost, dětská místnost, zázemí pro nakladatelství a obchůdek s literaturou. Nechybí občerstvení.
„Den otevřených dveří přiblíží návštěvníkům metody buddhismu, bude úvodní přednáška, můžou se seznámit s meditací, pustíme i film Buddhismus v moderním světě a zároveň je provedeme areálem. V závěru je pozveme na grilování a mohou se na cokoliv zeptat,“ řekla Novinkám mluvčí centra Renata Hladná. Doplnila, že budova je financována ze soukromých darů buddhistů a jejich příznivců, stát jim nedává nic.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_F_F/OaxCCZQ.jpeg?fl=cro,0,59,800,450%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Společenská místnost s knihovnou
A proč by se lidé měli zajímat o buddhismus a meditaci? „My praktikujeme laický buddhismus, lidi mají většinou rodinu, práci a kromě toho meditují. Meditaci používají k tomu, aby vědomě pracovali s rušivými pocity, tím se myslí hněv, pýcha nebo žárlivost,“ vysvětlila Hladná.
Kromě dne otevřených dveří, který proběhne 19. června od 15 do 22 hodin, mohou zájemci navštívit kterýkoliv večer od 20 hodin veřejnou meditaci nebo se porozhlédnout po zajímavých knížkách.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_E/6UaCCHQ.jpeg?fl=cro,0,39,800,450%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Ani rodiny s dětmi nepřijdou zkrátka, dětský koutek je připraven.
Skupina, která založila centrum, patří k buddhismu Diamantové cesty, k němuž se u nás hlásí asi 3500 lidí. Po celé ČR najdete zhruba 50 menších center, seznam je na www.bdc.cz. V posledních desetiletích se buddhismus v celé Evropě velmi rychle rozvíjí zejména díky dánskému lamovi Olemu Nydahlovi, kterého v sedmdesátých letech pověřil výukou buddhismu v západních zemích 16. Karmapa, hlava linie Karma Kagjü, jedné ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_E_E/8AjCCHS.jpeg?fl=cro,0,39,800,450%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
I na občerstvení buddhisté mysleli.
V buddhismu nejde o boha, všechno vysvětluje pomocí příčiny a následku. Jde o praktické učení o tom, jak rozvíjet moudrost, soucit a užitečné vlastnosti a schopnosti, abychom dokázali pomoct sobě i druhým.
Základním přáním všech bytostí je touha po štěstí. Buddhismus rozlišuje dva druhy štěstí – běžné, podmíněné, a absolutní, trvalé. První z nich hledáme v různých příjemných prožitcích, lásce, majetku, společenském postavení. Toto štěstí je však závislé na mnoha vnějších podmínkách. Pokud pominou, štěstí mizí a objevuje se utrpení. Klíčem k trvalému štěstí je pochopení toho, jak se věci mají. Buddha rozpoznal, že bolestné prožívání životních etap, jako je stáří, nemoci, smrt a pomíjivost všeho, má příčinu. Tou je základní nevědomost, která nám nedovoluje vidět skutečnou podstatu věcí. Omezuje nás klamná představa „já“ či ega, rušivé pocity, krátkozraké návyky, lpění a ztuhlé představy.
Buddhisté zjistili, že tělo nebo naše momentální pocity nejsou důležité. S pomocí meditace lze dosáhnout stavu, kdy už nezažíváme rušivé pocity jako lpění, žárlivost či hněv.