Článek
Je vydávání reedic starších alb váš koncept?
Už je to nějakou dobu, co jsme si s vydavatelstvím Supraphon, u kterého naše alba vycházejí, řekli, že bychom mohli postupně vydávat vinylové reedice starších cédéček. Nejdříve vyšlo Futuretro, potom Nanoalbum a letos došlo na Biorytmy.
Bylo to pro vás významné album?
Určitě. Vyšlo v roce 2002, v době, kdy se cédéčka ještě docela prodávala. A asi i díky tomu je to historicky naše nejprodávanější deska. Když jsme ho vydali, dostalo se na chvíli i na první místo prodejního žebříčku. Některé písničky se dokonce objevily v rádiových rotacích.
Když odhlédnete od komerčního úspěchu, co pro vás ta deska znamená?
Biorytmy vyšly v období, kdy vrcholilo naše nadšení z kombinace živých nástrojů a elektroniky. Když je slyším s odstupem let, vnímám, že některé věci bychom dnes určitě udělali jinak, ale něco mě i mile překvapilo.
Myslím, že tam jsou pasáže, které v čase celkem obstály. Ale taky jsme tenkrát hodně vrstvili zvuky a nástroje, kdy se ve výsledku na některých místech v té houštině instrumentace už trochu ztrácela samotná písnička.
Na Biorytmech je jedna z vašich nejslavnějších písniček Attention Aux Hommes! s melodií z filmu Piti Piti Pa. Jak jste se k ní dobrali?
Když jsme byli na soustředění k realizaci desky, pouštěli jsme si večer film Piti Piti Pa a napadlo nás vysamplovat ten motiv, a na desku tak zapracovat i francouzštinu. Nikdy jsme nijak zvlášť netoužili zpívat anglicky, protože to v té době u nás dělala spousta jiných kapel.
Francouzština nám přišla originálnější, takže jsme ji vzali do hry a vznikla písnička Attention Aux Hommes!. Tu a písně Šťastnější a Růžová armáda dodnes hrajeme skoro na každém koncertu. Jsou z jedné desky a jsou to tři stavební pilíře našich vystoupení.
Na písničku Attention Aux Hommes! tenkrát vznikl v režii Jakuba Koháka skvělý klip. Myslím si, že v něm byla definitivně přijata jakási trhlost Tata Bojs. Vždycky jsme ji v kapele měli, ale do té doby nebyla tolik vidět. V tom klipu však získala přesah a začala asi bavit širší spektrum našich fanoušků.
Tehdy jste tvrdili, že milujete klasické francouzské filmy. Trvá to dosud?
Náš rozhled se rozšiřuje, oslovují nás samozřejmě i mnohé jiné filmy. Zlaté perly francouzské kinematografie ale máme rádi pořád, ačkoli připouštím, že si je dnes už nepouštíme tak často. I když Mardoša možná ano...
V prosinci proběhne miniturné Křest & Test!. Je zamýšlené k reedici alba Biorytmy?
Ano, chceme tak trochu podpořit jeho vydání. Na koncertě zazní celkem osm písniček z Biorytmů. Jako hosta jsme si k tomu přizvali kytaristu Maťo Mišíka, jenž s námi Biorytmy složil a nahrál. Koncerty se jmenují Křest & Test!, takže budeme křtít i testovat.
V první části programu zazní pár písní z Biorytmů, uprostřed zahrajeme výběr největších hitovek z ostatních alb, mezi nimiž budou i tři úplné novinky, které chceme otestovat naživo.
Bude to taková malá ochutnávka z chystaného nového alba. Tak trochu se tím vrátíme do devadesátých let, kdy jsme měli písně vymyšlené ze zkušebny, následně jsme je hráli na koncertech a teprve pak nahráli ve studiu. Má to tu výhodu, že se v nich při živém hraní ujasní spousta věcí i detailů.
A na závěr koncertu se vrátíme k Biorytmům. Pro turné jsem nachystal opět i novou scénu.
Výtvarnou podobu pódií pro Tata Bojs vymýšlíte a realizujete pravidelně. Dělal jste je i pro jiné umělce?
Občas ano, zvláště když je mi ten projekt sympatický. Moc toho ale za sebou nemám, soustředil jsem se vždycky hlavně na Tata Bojs. Dělal jsem scénu pro výpravný comebackový koncert Lucie na fotbalovém stadionu Slavie a také třeba pro Zrní, když mělo svůj první velký koncert ve Fóru Karlín v Praze.
Prozradil jste, že chystáte nové skladby. Kdy vyjde album?
V lednu či únoru bychom rádi začali nahrávat. Budeme to dělat v průběhu roku postupně, do studia se budeme vracet po nějakém čase. Momentálně máme hotových šest písniček, z toho čtyři ve finální formě. Když bůh dá, měla by novinka vyjít na podzim příštího roku.