Článek
David Stypka zemřel 10. ledna 2021. V jaké fázi bylo nahrávání alba Dýchej?
Věděli jsme, čeho chceme dosáhnout, jakou atmosféru by písně měly mít. V té chvíli jsme ale měli natočené pouze základy, bez zpěvů. Ty se měly točit nakonec. Přemýšleli jsme o tom, jestli vůbec bude možné album dokončit. Nakonec se nám, díky Martinu Ledvinovi a zvukovému mistrovi Ecsonu Waldesovi, podařilo vyextrahovat Davidův zpěv z demosnímků, které byly k dispozici a už určovaly atmosféru skladeb. Zpíval na nich jako pánbůh.
Kdy se začaly písničky na desku Dýchej rodit?
Album Neboj. jsme měli natočené ještě předtím, než jsme šli do spolupráce s vydavatelstvím SinglTon. Po dohodě na tom, jaké změny uděláme, jsme ho přetočili. Lidé, kteří nás tehdy podpořili ve sbírce na Hithitu, doma původní verzi alba ale mají. Dostali ji jako dárek.
Po vydání alba u Davida nastal autorský předěl. Začal skládat nové písně. Spoustu z nich jsme však stejně zahodili do koše, protože když se u něj objevila nemoc, začal na mnohé věci pohlížet jinak. S některými staršími texty se přestal ztotožňovat a psal nové. To se dělo i u starších písní na koncertech.
V létě roku 2020 jsme už věděli, co chceme vytvořit, jaká by deska měla být. Měli jsme asi třicet písniček v různých stadiích zrodu, z nichž jedenáct se dostalo na Dýchej.
Začal David Stypka poté, co se u něho projevila choroba, dělat koncepční album?
I když jsme na písních pracovali jako kapela, neměl jsem pocit, že by chystal záměrně koncepční album. Možná ho však v sobě měl, nakonec to tak stejně dopadlo. Dýchej je o naději, víře, duši a lásce v mnoha podobách.
V jakém smyslu začal písně předělávat?
Musím se přiznat, že jsem si neporovnával texty, které vznikly před Davidovou chorobou, s těmi, které začal psát poté. Hráli jsme spolu deset let a pořád jsme hledali tvary skladeb. Prošli jsme spoustu slepých uliček, ale museli jsme je absolvovat, abychom si byli jisti, že najdeme tu správnou cestu. Doslova jsme je prošmejdili.
V jeho textech bylo vždy více rovin. Po koncertech za námi chodili posluchači a vyprávěli nám, že se jich texty dotýkají. Přitom se v názoru na tom, o čem jsou, často lišili. A tak je to v pořádku.
Hovořil s vámi David Stypka o tom, o čem píše a co při skládání cítí?
Ano, ale přiznávám, že jsem tak trochu textový diletant. Jeho texty se mi líbí, umím je ocenit, i když mi chvíli trvá, než je celé pochopím. Rámcově jsme o nich byli informováni. V pochopení nám pomáhala i atmosféra zpěvu, stejně tak hudební nálada skladeb.
Výrazným tématem našich hovorů byla třeba píseň Tvoje oči. Je nejkratší na albu, má necelé dvě minuty. Dohadovali jsme se, jestli je dokončená, nebo zda by do ní nepasoval ještě třeba ženský hlas a nebyl z ní duet. Jenže to byly ty slepé uličky, o nichž jsem hovořil. Nakonec jsme dospěli k závěru, že v těch necelých dvou minutách je vše, co v té písni má být.
Předešlá deska Neboj. byla komerčně úspěšná. Cítili jste se být před začátkem prací na Dýchej pod nějakým tlakem?
Nic takového nebylo. Deska Neboj. byla rocková, kytarová a nesla monstrózní refrény. To jsme opustili, minimálně v tom je nová deska jiná. V některých momentech mi přijde až minimalistická. Například ve skladbě Farmářům hrají bicí jednoduchý beat, baskytara lehce sekunduje, do toho zní klavírní motiv, Davidův zpěv – a to je celé. Je to taková bezstarostná, pro mě až letní píseň.
Měl David Stypka jako hlavní autor a zpěvák sklony k uměleckému egoismu?
Všichni jsme věděli, že pokud chceme vytvořit a nahrát dobré písně, musíme svá ega úplně odložit. David v tom šel příkladem. Myslím, že by nenapsal tak skvělé věci, kdyby u něho ego hrálo prim. Na tomto základě ostatně byla postavena naše kapela. Primárně nám šlo o písně.
David psal takzvané wake-up songy, skladby vzniklé po probuzení. V té době na autora nepůsobí to, že chce něčeho docílit, nýbrž touha nápad chytit a dát mu tvar. David říkal, že si nápad jen tak vybral z vesmíru a začal ho rozvíjet.
Jaká jste byli parta?
Strašně dobrá. Trávili jsme spolu i čas mimo kapelu, chodili jsme na pivo, navštěvovali se, naše rodiny se znaly. Vzpomínám rád na to, kdy jsme ještě na koncerty jezdili ve vypůjčených dodávkách, v nichž se nesmělo kouřit. Stavěli jsme každých pět minut, což bylo do jisté míry i srandovně frustrující. Vylezli jsme totiž z auta a v dáli viděli místo, na kterém jsme kouřili předtím. Všechno jsme si užili.
Věřil David Stypka, že vážnou chorobu porazí?
Určitě. Nic jiného než věřit člověku v takové situaci stejně nezbývá.
Jak moc připravené vás informace o jeho smrti zasáhla?
Věděli jsme, že se nemoc vrátila, ale neventilovalo se to. Pro spoustu lidí přišla Davidova smrt jako blesk z čistého nebe, my na to byli tak nějak připraveni. Ten šok však nebyl menší.
Budete písně z alba nějak koncertně prezentovat?
Když jsme nastolili téma, jestli hledat někoho, kdo by Davida nahradil, okamžitě jsme to zavrhli, protože to prostě nejde. Přesto bude možnost si ty písničky poslechnout. Velký vzpomínkový koncert by se měl odehrát 26. února v pražském O2 Universu. O Davidovy party se podělí různí zpěváci a naši přátelé.
Předtím vystoupíme v pátek 24. září na FM City Festu ve Frýdku-Místku. Využijeme toho, že na něm bude Ewa Farna a spřátelení muzikanti. Máme už připravený repertoár.
Bandjeez teď doprovází Kateřinu Marii Tichou. Jak k tomu spojení došlo?
Spolupráce přišla naprosto nenásilně. Kateřina nám pomáhala s oběma posledními alby, také pomáhala dát dohromady Davidovu sbírku básní, která by měla vyjít v září. Tehdy se zrodil nápad pokračovat společně. A funguje to skvěle.
Může se vám hodit na Zboží.cz: