Článek
Minulé pondělí ocenili Irglovou a Hansarda členové Americké asociace filmových kritiků BFCA za nejlepší filmovou píseň. Bylo to za dnes již hitovou Falling Slowly, tu, kterou oba hlavní protagonisté zpívají v první části filmu v prodejně hudebních nástrojů s kytarou a piánem.
soukromí životní partneři nyní netrpělivě čekají na 10. únor, kdy budou v Los Angeles vyhlášeny prestižní hudební ceny Grammy. Nominováni jsou ve dvou kategoriích, za nejlepší filmovou píseň a filmový soundtrack. Pokud uspějí, čeká je koncertní turné po Spojených státech.
Úspěch filmu a soundtracku
V českých kinech měl film Once premiéru loni 25. října. V první letošním týdnu byl v pořadí tržeb na dvanáctém místě. Celkem jej navštívilo 60 420 diváků, vedoucí film Václav viděl 181 541 divák.
Přesto je to na zdejší poměry dobrý výsledek, jak tvrdí label manažer společnosti Bontonfilm Přemysl Martinek: "Máme zkušenosti, že artové, nezávislé nebo menší filmy mají návštěvnost kolem čtyř tisíc diváků. Pro nás je šedesát tisíc lidí na Once, který je tu v deseti kopiích, velmi dobrý výsledek. Kdyby se to přepočítalo, je to v jiné oblasti na úrovni Vetřelce nebo Predátora, filmů, které jdou do kin ve třiceti kopiích."
V březnu u nás Once vyjde na DVD. "Myslím, že v zahraničí už na DVD je, v Irsku určitě. Je to film z roku 2006," dodává Martinek.
Soundtrack k Once se v Česku prodává také dobře. Dosud si ho zakoupilo přes sedm tisíc fanoušků a v žebříčku prodejnosti je v první desítce.
Petr Čáp ze společnosti Sony BMG, která ho k nám distribuuje, to vysvětluje: "Kdyby to byla špatná muzika, nikdo si ji nekoupí. Ona je ale dobrá a navíc už minimálně půl roku mediálně tlačená. Stále se píše, že česká zpěvačka získala nějakou prestižní cenu a že má nominaci na Grammy. Kdyby tohle nebylo, asi by se deska tak dobře neprodávala. Je to šťastný souběh okolností."
Irglová: Umění není sport
Překvapí vás ještě, když se dozvíte, že Once nebo Falling Slowly získaly nějakou cenu?
Vždycky to překvapí a potěší, to asi tak brzy nezevšední. Nutno ale dodat, že se ve světě všech těch ocenění moc neorientuju. Donedávna jsem znala jen Oscary, Grammy a možná Zlaté Glóby. A také moc nesleduji proces udělování cen a nominací, naposledy, když mi rodiče řekli, že jsme získali cenu amerických kritiků a zároveň hudební televizní stanice VH1 (BFCA), jsem je přesvědčovala, že to není nic nového, protože jsem si ji spletla s cenou kritiků z LA (LAFCA).
Ale k cenám obecně - Glen říká, že umění není sport, kde se dá měřit, kdo doskočil nejdál nebo zaběhne nejrychleji. V umění a kultuře neznamená, že oceněný je tím nejlepším, ve sportu ano. A tak se snažíme brát ceny trochu s rezervou.
Máte dvě nominace na Grammy. Jakou naději si dáváte?
Těžko říct. Vedle nás jsou nominovány písně Beatles, Eddieho Veddera nebo Prince, a to je silná konkurence. Snad ale nějaké šance máme. Myslím, že soundtrack k Once je kompaktní celek bez zjevně slabých míst, což nebývá u soundtracků vždycky obvyklé. A píseň Falling Slowly se lidem líbí…
Budete 10. února v Los Angeles na vyhlášení Grammy?
S největší pravděpodobností ano. Docela se těším a jsem zvědavá.
Jak písnička Falling Slowly vznikla?
Se základním hudebním motivem přišel Glen už před několika lety. Pak na něj zapomněl, ale já si ho pamatovala, udělala jsem k němu klavírní doprovod a připomněla mu ho. Potom přišel režisér John Carney, že potřebuje písničky pro svůj film. Falling Slowly se tam perfektně hodila.
Nemáte pocit, že vás české publikum stále trochu přehlíží?
To si nemyslím, ale jestli máte na mysli to, že nejsem v Českém slavíku nebo v sobotu večer na Nově v nějakém zábavném pořadu, pak asi přehlíží. To mě ale vůbec nermoutí.
Jaký je váš nejbližší program?
Po Vánocích doma je na řadě Irsko a pak už zase Amerika. Dostáváme teď řadu nabídek na hraní po celém světě, tak uvidíme, kam nás vítr zanese.
Dostala jste další filmové či hudební nabídky?
Hodně se jich objevilo vzápětí po úspěchu filmu v Americe, buď menší role nebo pro mě nezajímavé projekty. Z Čech se ozvalo několik castingových firem a taky se objevila jedna nabídka, která mě docela zaujala. Zatím je to ale ve stádiu prvních schůzek, tak uvidíme, co z toho bude. Mám tu výhodu, že nechci mermomocí hrát, a tak si můžu dovolit luxus čekat na správný scénář nebo režiséra. Třeba se dočkám, třeba taky ne.
Markéta Irglová je v současné době zřejmě nejpilnějším aktivním propagátorem českého umění ve světě.