Článek
„Milana Cieslara jsem poznal před deseti lety. Celou tu dobu plánujeme společné dílo, neboť ho považuji za nejlepšího současného filmového režiséra a byl bych šťasten, kdyby Colette režíroval právě on,“ napsal Lustig v lednu 2011, měsíc před svou smrtí, členům grantové komise. Film s režisérem už předtím připravoval, ale natáčení se nedožil.
Colette vychází z jeho osobních zážitků a také z konkrétního příběhu slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga, kterým se v dubnu 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a jako první odhalili světu zločiny proti lidskosti. Colette je ale především nesmírně silným příběhem lásky mezi devatenáctiletou belgickou dívkou Colette Cohenovou a českým mladíkem Vilim.
Ten příběh lásky na pozadí války se mi moc líbil, doslova mě dostal. Jsem sama Židovka, a proto je pro mě velmi důležité, že jsem se projektu mohla zúčastnit
„Nechci být zaškatulkován jako režisér historických filmů, kterého zajímá jen druhá světová válka a holocaust,“ řekl mi Cieslar, který natočil už Der Lebernsborn - Pramen života a Krev zmizelého podle scénářů Vladimíra Körnera, a dodal:
„Je ale pravda, že už od Pramene života jsem měl k tomuto tématu tolik informací, že ve mně vyvolávaly jistou potřebu ještě jednou se k němu vrátit. A do toho přišel Arnošt s nabídkou, že mohu natočit jakoukoliv jeho knihu. Vybral jsem si Colette - aniž bych tehdy tušil, že je jeho nejoblíbenější a nejosobnější.“
Cieslar potřeboval mezinárodní herecké obsazení, protože mu šlo o co nejautentičtější vyjádření poměrů ve vyhlazovacím lágru včetně těch národnostních.
„Byl to dlouhý proces, potřeboval jsem francouzsky mluvící herečku, Němce a Čecha – alter ego Arnošta Lustiga, což bylo zavazující. Po dlouhém hledání jsem obsadil kvalitní a charakterní herce z Česka, Slovenska, Polska, Německa i Francie,“ říká režisér. Z české strany padla volba například na Michala Dlouhého, Ondřeje Vetchého, Miroslava Táborského a Barboru Kodetovou. Viliho hraje Jiří Mádl, jehož obsazení překvapilo i samotného režiséra. „Nečekal jsem to, ale prostě byl na zkouškách nejlepší,“ přiznává Cieslar.
Scéna z filmu Colette.
A čím byla postava Viliho zajímavá pro Mádla? „Nejvíc tím, že vychází ze skutečné postavy,“ řekl mi herec a dodal: „V takovém případě není kam a proč herecky uhýbat, nemůžete vlastně takovou postavu moc tvořit, musíte ji co nejlépe pochopit, a to je těžší.“
Francouzskou herečku Clémence Thiolyovou našel Cieslar na castingu v Paříži. „Tehdy jsem ještě nevěděl, že obsadím Jirku Mádla, zkoušel jsem ji se židlí na místě partnera – a to byste koukali, jak se k ní tiskla, jak ji měla ráda,“ zavzpomínal se smíchem režisér a herečka dodala: „Ten příběh lásky na pozadí války se mi moc líbil, doslova mě dostal. Jsem sama Židovka, a proto je pro mě velmi důležité, že jsem se projektu mohla zúčastnit. A při natáčení jsem poznala spoustu skvělých českých herců,“ poznamenala Clémence.
Ze Slovenska se na filmu podíleli mimo jiné Andrej Hryc a jeho dcera Wanda Adamík Hrycová. „Byla to šťastná náhoda,“ řekl Hryc a zavzpomínal:
„Jel jsem do Prahy na premiéru pohádky Zdeňka Trošky Čertova nevěsta, a na rautu jsem potkal Milana Cieslara, s nímž jsem před mnoha lety točil film Dynamit. Řekl mi, že by pro mě měl roli ve svém příštím filmu. Poslal mi scénář, a jakmile jsem ho začal číst, už mě nepustil. A hned po přečtení v jednu hodinu v noci jsem volal Milanovi, že když ten film natočí tak, jak je napsaný scénář, může aspirovat na Oscara. A že roli kápa Fritze okamžitě a s nadšením přijímám.“
„Nechci být zaškatulkován jako režisér historických filmů, kterého zajímá jen druhá světová válka a holocaust
A byl to Hryc, který později nabídl své dceři, která byla těhotná, a musela tudíž opustit velmi náročnou manažerskou pozici v médiích, aby se stala koproducentkou filmu.
„Než se vše připravilo, porodila jsem, a těsně poté se začalo natáčet. Zrovna idylické těhotenství a šestinedělí to tedy rozhodně nebylo, ale jsem šťastná: mám ten film spojený s narozením svého prvního dítěte, což je největší událost v mém životě,“ řekla Hrycová.