Článek
Hrát bez diváků a v roušce není určitě příjemné, ale na Kahánkově výkonu to znát nebylo. Svědčila o tom už první skladba, Beethovenova Sonáta c-moll op. 13 „Patetická“ se zvlášť krásně zahranou třetí větou.
Následoval podle Kahánka „lehce nehygienický Dvořák“, respektive dva z jeho Slovanských tanců pro čtyřruční klavír. Nehygienický proto, že při čtyřruční interpretaci se klavíristé vzájemnému doteku rukou rozhodně neubrání.
Kahánek ho ale hrál se svou přítelkyní Jarmilou Holcovou, studentkou HAMU a Birminghamské hudební akademie, která byla rovněž v roušce. S ní, jak uvedl, sdílí domácnost, takže nijak zásadně neporušují hygienické předpisy.
Pakliže první tanec e-moll op. 72 působil ještě trochu neklidně, druhý c-moll op. 46 zahráli oba umělci s precizností, hravostí a chutí. Koncert vrcholil Kahánkovým brilantním podáním Chopinova Scherza b-moll op. 31, jež si, podle svých slov, vybral proto, že z tragického úvodu míří k jásavému finále. A to cítí pro dnešní časy jako symbolické.
Během koncertu probíhala i online sbírka, jejíž výtěžek, bezmála padesát tisíc Kč, podpoří aktivity organizace Život 90, jež pečuje o seniorskou skupinu obyvatel.
Koncerty jako tento pomáhají dvojnásob. Jak svou přímou benefiční podporou, tak především dotekem s vrcholným uměním, což je v době uzavřených koncertních síní obzvláště potřebné a záslužné.