Legendární Motörhead strhli diváky brutalu

Nabídli esenci rocku, tvrdé a energické skladby postavené na výrazných riffech se zřetelnými refrény, které je zbytečně nerozmělňovaly. Byli přímočaří a úderní. Žádné zbytečné sólování, žádné zbytečné ornamenty, ale přímý tah na branku. Ani sólo na bicí, úlitba to žánru, nezbavilo vystoupení drive, Miky Dee byl pořádně řízný.

Žádné výplně, od úvodního Iron Fist až po Overkill hráli Motörhead naplno s maximálním nasazením. Sekali jednu klasickou skladbu za druhou. Zazněly Ace Of Spades, Stay Clean i politické Just ´Cos You Got The Power.

Došlo i na skladby z nové desky The Wörld Is Yours, které nijak nevybočovaly, ale za klasickými skladbami také nijak nezaostávaly. Nebyly nutným zlem, jež je nutné přetrpět, což je po tolika letech na scéně obdivuhodné. Baskytarista a zpěvák Lemmy jakoby ani nestárl. Stále ukazuje, jakou ohromující sílu v sobě má rock. Koncert nebyl o nic horší, než ten, který jsem viděl v roce 1984 v Budapešti. Skupina hrající jen v triu, jako když začínala, byla možná ještě sevřenější.

Publikum si výjimečnosti koncertu bylo vědomo. Zřejmě padl divácký rekord festivalu, areál ještě nikdy předtím nebyl zcela zaplněný. Tentokrát tam možná bylo hodně přes dvacet tisíc lidí. Zejména pod pódiem byla tlačenice k nepřežití.

Význam Motörhead překračuje hranice metalu, stejně důležitou inspirací jsou i pro punkery a jejich následovníky. Však před lety mi Lemmy řekl: „My nejsme nová vlna britského heavy metalu, my jsme stará vlna anglickýho punku.“ Spolu s Black Sabbath a Led Zeppelin jde zřejmě o tři vůbec nejvýznamnější představitele tvrdé hudby. A v Going To Brazil ukázali, že skutečně čerpají z klasického rocku, jak často a rád Lemmy zdůrazňuje, i když pravda hrají rychleji a zpěv je drsnější.

Ve stínu Motörhead však nezůstaly ani další kapely. Čtvrteční program byl mimořádně nabitý. Po Motörhead vystoupili nejvýznamnější představitelé death metalu Morbid Angel. Ukázali, jak se žánr vyvinul. Narozdíl od Asphyx, kteří zůstali u „blití“ a kanonády bicích, jež spolu s kytarou a basou vytvářely jen hlukovou stěnu, Morbid Angel kladli důraz na strukturu skladeb. Nad hutným, ale strukturovaným základem, který nezůstával pořád stejný, zněla nejen metalu poplatná kytarová sóla, ale také vokály jak z chrámového sboru. Úvod vystoupení Morbid Angel sice nebyl stoprocentní, ale pak se rozjeli.

Za pozornost stálo i vystoupení Sucidal Tendencies, kteří ukázali, že crossover není jen o spojení punkové rytmiky a údernosti s metalovým zvukem. V rytmice uplatnili i prvky funku. Jejich vystoupení působilo jako sled erupcí energie, což ještě umocňoval neustále skákající Cyco.

Němečtí Kreator nabídli stylový thrash, působili sevřeněji než nedávno v Praze, vystoupení mělo drive a ukázalo kvality skupiny, i když osobně mi vadil ječivý zpěv.

Spolu s Colours Of Ostrava má Brutal Assault šanci stát se událostí léta. Festival pokračuje až do sobotní noci. V pátek vystoupí mimo jiné Cathedral a Exploited, v sobotu pak Sepultura a Vader.